První dodávky sušeného chmele přijali v chlazených skladech v Žatci. Kvalita plodiny je podle prvních analýz dobrá, sklizeň chmele je v plném proudu. Nespokojeni jsou ale v Ústeckém kraji pěstitelé obilí a řepky. Žně skončily a výnosy jsou kvůli suchu podprůměrné.
Chmel je na některých místech Žatecka sklízen už více než týden. Na polích jsou brigádníci, mezi nimiž nad českými studenty vysokých škol převažují zahraniční pracovníci. V pondělí přijala firma Chmelařství, družstvo Žatec první dodávky sušeného chmele. Jako první sklízí pěstitelé odrůdu Žatecký poloraný červeňák. Z každé dodané partie jsou podle předsedy žateckého chmelařství Zdeňka Rosy odebírány vzorky, které jsou následně analyzovány na obsah pivovarsky cenných látek. Měří se také vlhkost. "První výsledky provedených analýz ukazují výbornou kvalitu, včetně dobrého obsahu alfa hořkých látek u odrůdy Žatecký poloraný červeňák," uvedl. Pěstitelé budou sklízet chmel z 5003 hektarů, což je o 17 hektarů méně než loni. Odhad úrody se pohybuje kolem 6300 tun suchého chmele. Loni se sklizeň propadla meziročně téměř o čtvrtinu na 5126 tun.
Zatímco chmelu ještě pomohl déšť v srpnu, na úrodě obilí a řepky v Ústeckém kraji se negativně podepsalo předchozí sucho. Výnosy jsou tak podprůměrné. Sklizeno je podle informací ministerstva zemědělství 100 procent řepky a téměř 100 procent obilí. Kvalita se různí podle oblastí. Průměrný výnos obilí v kraji je 4,72 tuny z hektaru, zatímco v celém Česku činí 5,65 tuny. Kvalita pšenice se různí podle oblastí. Někde měli pěstitelé štěstí na lokální srážky. O něco lépe se vyrovnala se suchem řepka. Průměrný výnos je 3,05 tuny z hektaru, což je proti loňsku jen mírný propad. Průměr za Česko je obdobný, a to 3,07 tuny z hektaru.*
