Zemědělské a obchodní družstvo Bratranců Veverkových Živanice, vítěz loňského ročníku soutěže Zemědělec roku v Pardubickém kraji, jde tak trochu proti současnému trendu řady zemědělských podniků, které se v posledních letech přeorientovaly výhradně na rostlinnou výrobu. Tržby tohoto podniku tvoří totiž z více než padesáti pěti procent živočišné produkty a podle předsedy představenstva Víta Hejny hodlá družstvo i v příštích letech jít tímto směrem a chov skotu dále rozvíjet.
V současné době chovají v Živanicích asi devět set kusů červenostrakatého skotu v uzavřeném obratu stáda. Na tři stovky dojnic v loňském roce zde nadojilo přes dva miliony litrů mléka a masa družstvo prodalo přes stojedenáct tun. Celkový obrat podniku loni dosáhl 67 milionů korun.
„Snažíme se maximum rostlinných komodit zpracovat a zkrmit, a řečeno s nadsázkou přehnat je přes maso a mléko, protože to přináší podniku větší zisk a zároveň jistý měsíční přísun finančních prostředků. Současně se vyhneme určité nejistotě a cenovým výkyvům při prodeji samotných rostlinných produktů,“ říká předseda představenstva, který zhruba před pěti lety nastoupil do družstva jako agronom.
Z celkové výměry obhospodařované půdy kolem 1500 hektarů slouží polovina pro vlastní krmný fond družstva. Zhruba na sto hektarech pěstuje krmnou pšenice, na stejné výměře ozimý ječmen, 150 hektarů orné půdy je vyhrazeno vojtěšce a 300 hektarů kukuřici. Kolem osmdesáti hektarů zabírají louky. „My potřebujeme především stádo kvalitně nakrmit, takže problémy s greeningem mít rozhodně nebudeme,“ dodává s úsměvem Hejna.
V rámci tržní produkce podnik pěstuje na 200 hektarech potravinářskou pšenici, na 130 hektarech sladovnický ječmen, do dvou set hektarů bývá oseto řepkou ozimou a okolo stovky hektarů slunečnicí roční. Tyto plodiny družstvo v průběhu roku postupně odprodá.
Většinu zemědělské půdy, kterou družstvo obhospodařuje, má v nájmu. V posledních letech se sice podařilo koupit asi sto hektarů, ale získat další pozemky je v regionu čím dál těžší. „V tomto ohledu je pro nás nyní nejdůležitější dovykoupit všechny pozemky v areálu družstva. Už jich nezbývá moc, ale stále se to ještě nepodařilo, především kvůli velkému množství stávajících vlastníků,“ upřesňuje Hejna. V letošním roce družstvo plánuje postavit nový teletník zhruba pro 120 telat, vybudovat senážní jámy a provést další technologická opatření, která zajistí i v budoucnu splnění všech požadavků kladených evropskou legislativou v oblasti ochrany životního prostředí.
Orientaci na chov skotu do jisté míry ovlivnily i půdní podmínky pozemků, na kterých podnik hospodaří a také omezené možnosti rozšiřování výměry. „U nás se říká, že když nezaprší, tak nevyroste, a je to pravda. Osobně jsem za pět let v podniku nikdy nezažil, že by obilí dozrálo, ale vždy uschlo,“ konstatuje Hejna s tím, že podnik hospodaří v lokalitě s převahou velmi písčitých polí, takže je nezbytné dostat do půdy organickou složku a udržet ji v ní. „Pro tyto účely je ideální hnůj, protože na rozdíl od něj žádné průmyslové hnojivo nezajistí potřebnou humózní strukturu a jeho použití se nám v kvalitě půdy vrátí,“ vysvětluje.
Družstvo v současné době zaměstnává 44 pracovníků, což je ve srovnání s minulostí výrazný pokles. Celkem 13 zaměstnanců se věnuje rostlinné výrobě, devět lidí je v administrativě a zbytek zajišťuje živočišnou výrobu. V oblasti zaměstnanosti se družstvo poněkud vymyká běžným poměrům v odvětví, protože z celkového množství pracovníků jich je více než 45 procent mladších než 40 let. „Jsme mladý kolektiv a pracují u nás lidé, kteří mají zájem, aby podnik fungoval, vědí, co je potřeba, nehledí na čas a jde jim o věc, ne jenom o peníze. Naproti tomu já zase nemám problém s tím, abych takové lidi zaplatil, ale musím vidět snahu a vůli dělat věci pořádně,“ podotýká předseda.*
Celý článek si můžete přečíst v Zemědělci č. 13
