Včelí jed na léčbu roztroušené sklerózy, pyl na trávení, med na hojení tkáně: Rumunsko podporuje apiterapii, alternativní léčbu, jejíž kořeny sahají až do starověku. V antickém Řecku aplikoval Hippokratés med na zranění a Římané označovali pyl za "prášek, který dává život", v Indii, Číně a ve starém Egyptě používali propolis, tedy pryskyřičnou látku, která je produktem stavební činnosti včely, pro jeho antiseptické a hojivé účinky.
"Úl je nejstarší a nejzdravější přírodní lékárnou," vysvětluje Cristina Mateescuová, generální ředitelka rumunského Ústavu pro výzkum a vývoj včelích produktů.
Lékařka Mariana Stanová, která léta praktikovala klasickou medicínu, dnes v Bukurešti používá apiterapii, která podle ní má sice pomalejší, ale trvalejší a hlubší účinky. "V naší vesnici bývala moje prababička léčitelkou a používala včelí produkty. Inspirovala mě," vysvětluje. Rumunsko je jednou z mála zemí na světě, kde je apiterapie zařazena do řádného lékařského studia. Výtažek z propolisu, který vyvinul Ústav pro výzkum a vývoj včelích produktů, byl oficiálně uznán jako lék.
Ústav, který byl založen v roce 1974, dnes zaměstnává 105 osob. Kromě výzkumu, jehož cílem je podporovat zdravý vývoj včelích společenstev, prodává třicítku homologovaných výrobků. Nová řada je podle agentury AFP dokonce určena pro léčbu koček a psů.
"Rumunsko je průkopníkem v apiterapii, kterou země velmi brzy uznala za součást vědecké medicíny," uvádí americký profesor Theodor Charbuliez, prezident Výboru pro apiterapii Apimondia, která sdružuje tisíce chovatelů včel ve světě. V Bukurešti je od roku 1984 první centrum lékařské apiterapie na světě.
Čtyřiatřicetiletá Doina Postolačiová sem přichází dvakrát týdně na injekce včelího jedu (apitoxinu), které jí dávají naději v jejím boji proti roztroušené skleróze. "Před rokem jsem nemohla ani chodit, ani vlézt do vany. Dnes mi včelí jed vrátil do nohou sílu, chodím, můžu se koupat," tvrdí tato pacientka. Jed se získává jemným způsobem, aniž by bylo nutno včelu usmrtit. Doina klasickou chemoterapii nikdy nechtěla, protože ta má mnoho vedlejších účinků. Někteří lékaři jsou vůči této alternativní metodě skeptičtí, ale mnoho pacientů ve světě, včetně Spojených států, si ji pochvaluje. Podle zastánců apiterapie není léčba včelími produkty po chuti farmaceutickým koncernům.
Americká Saintlouiská univerzita loni publikovala studii o účinnosti melitinu, toxinu obsaženého ve včelím jedu, na virus HIV. Ve Francii zase v nemocnici v Limoges využívají obvazů s medem. Produkty, jako je mateří kašička, se stále více používají v kosmetice. "Mohou zpomalovat proces stárnutí," tvrdí Nelly Pfeifferová, která má v Bukurešti salon specializující se na apikosmetiku.
Léčba včelími produkty má v zemi tradici. "Měli jsme štěstí, že příroda v Rumunsku zůstala zachována," říká Cornelia Dostetanová, chovatelka včel a členka Rumunské společnosti pro apiterapii. Za komunismu, kdy v zemi panoval nedostatek, se nepoužívaly pesticidy. Dnes je tu ještě velmi rozmanitá flóra, protože tu nejsou rozsáhlé zóny s jednou kulturou jako v západní Evropě. Rumunská společnost Apiland se sídlem v Transylvánii vyváží surový pyl s označením bio do Spojených států, Francie a do Velké Británie.
Podle posledních údajů z roku 2010 je v Rumunsku 42 tisíc včelařů a 1,3 milionu úlů.*
