Ve Francii i druhá komora parlamentu schválila zákon o ochraně zvuků a pachů venkova. Chránit bude kohoutí kokrhání, hlučný cvrkot cikád, kvákání žab i pach hnoje, který se line ze stájí. Normu poslanci navrhli v reakci na několik soudních sporů z minulých let, které vedli rekreanti či přistěhovalci z měst s původními obyvateli francouzského venkova, informovala agentura AFP.
Zákon na ochranu "smyslového dědictví" francouzského venkova schválila dolní komora parlamentu již loni v lednu. Po roce jej podpořili také senátoři, a zákon tak může vstoupit v platnost.
Podle státního tajemníka pro rozvoj venkova Joëla Girauda pomůže zákon ochránit francouzský venkov. Lidé totiž podle něj budou muset přijmout skutečnost, že se životem na venkově jsou spojené i "určité nepříjemnosti". Senátní zpravodaj Pierre-Antoine Lévi uvedl, že zákon by měl mimo jiné pomoci zástupcům místních samospráv při vzdělávání a řešení sousedských sporů.
Zákon na ochranu smyslového dědictví venkova francouzští politici navrhli v reakci na několik soudních sporů z minulých let. Asi nejvíce pozornosti se dostalo kauze kohouta Maurice. Ranní kokrhání hřebenáče z francouzského ostrova Oléron rušilo pár penzistů při pobytu na jejich venkovském sídle. Obrátili se proto na soud. Ten však předloni rozhodl, že Maurice smí dál kokrhat.
Loni v prosinci uložil soud na jihu Francie podmínečný trest pěti měsíců vězení a tříletý zákaz držení zbraně muži, který zabil sousedova kohouta Marcela. Opeřence zastřelil a poté nabodl na železnou tyč, protože podle něj kokrhal příliš hlasitě.
Další soud loni ve městě Dax na západě Francie rozhodl, že kachny na malé farmě u pobřeží Atlantiku mohou navzdory stížnostem sousedů dál nerušeně káchat.*