Precizní zemědělství je strategii řízení založenou na sběru a analýze prostorových, klimatických, biologických a fyzikálně-chemických parametrů, a to s ohledem na jejich variabilitu v čase a prostoru, na jejichž základě jsou stanoveny optimální agrotechnická, zootechnická či manažerská opatření, vedoucí k zajištění ekonomicky a environmentálně udržitelných systémů zemědělského hospodaření. Řídí se zásadou „provést pěstební zásah v pravý čas na správném místě a se správnou intenzitou“.
Jak informuje Ministerstvo zemědělství, do precizního neboli přesného zemědělství spadají agrotechnická opatření založená na sběru a analýze dat přímo z pole. Může jít o měření pomocí sond a čidel ohledně vlhkosti vzduchu, teploty prostředí, ale také kvality vegetace a její životaschopnosti. Následně se na potřebná místa aplikuje správné množství hnojiv či pesticidů, tím se sníží spotřeba těchto chemikálií proti plošné aplikaci. Tento princip hospodaření je spojen s používáním nových technologii především GPS a GIS. Pomocí digitálních nástrojů si zemědělci mohou přizpůsobit způsob aplikace hnojiv nebo zavlažování, čímž sníží vstupy a emise. K tomu se využívá řada dat, a to ze zemědělských meteostanic, půdní sondy, senzory měřící ovlhčení listů, ale i GPS ve strojích a další moderní technologie dnes dokáží sbírat velké množství užitečných dat. Tato data jsou důležitá nejen kvůli aktuální situaci v terénu, ale i k porovnání historických údajů, třeba ve formě přehledu o průměrných srážkách na dané parcele, jejím výnosovému potenciálu nebo o živinách v půdě a její kvalitě. V zemědělství se pracuje také se satelitním snímkováním. Podle produktového a obchodního ředitele společnosti Agdata Lukáše Musila se využívají například družice Sentinel 2, které jsou součástí evropského programu pro dálkový průzkum země Copernicus. Pomocí nich se zjišťuje nejen heterogenita půdy, tedy složení a rozmanitost jejích vlastností, ale i indexy vody, vegetace, její vlhkosti, plochy listů nebo poměr záření zachyceného fotosyntézou a další informace. Díky tomu je možné vybrat nejlepší strategii aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a optimalizovat jejich použité množství. „Může se tak nejen ulehčit přírodě, ale zároveň získat i co nejlepší výsledky. Z praxe máme vyzkoušeno, že při využití precizních map parcel a půdních bloků z výše uvedených podkladů je možné zvýšit výnosy plodin až o 17 procent nebo snížit náklady na jejich pěstování až o 25 procent,“ informoval Musil.
Klíčové je tak podle odborníků získání maximálního množství informací o pozemku, jako je složení půdy, mocnost orniční vrstvy, zásobenost živinami a další, a dále změny jednotlivých hodnot v rámci pozemku. To je možné zajistit hustou sítí vzorkování, nebo použití nepřímých metod, které získávají data o půdní heterogenitě bezdotykově během pohybu po pozemku. Aby získané hodnoty bylo možné správně zadat k danému místu na pozemku, je nutné k nim přiřadit data o poloze z GPS přijímače. Po nasbírání dostatečného množství údajů je možné vytvořit ve specializovaných GIS aplikacích mapu ukazující heterogenitu pozemku. Následně se vytvářejí specializované aplikační mapy, podle zásobenosti živin se na mapě znázorní oblasti s nízkým či vysokým obsahem živin, aplikační technika pak podle těchto map dodá do půdy potřebné množství hnojiva s danými živinami. Z údajů získaných ze sklízecích mlátiček v průběhu sklizně je možné vytvořit výnosové mapy, které ukazují, kolik zrna bylo sklizeno na konkrétním místě pozemku. Podobným způsobem se stanoví aplikační mapa pro užití prostředků na ochranu rostlin, zejména herbicidy.
Individuální přístup
Precizní zemědělství díky znalostem rozdílností v rámci pozemku může přistupovat k danému místu individuálně. Proti jednotné dávce na celý pozemek se zde aplikuje přesné množství v místě, kde je zapotřebí. Tím se může snížit množství vstupů, například hnojiva, či pesticidů. Tento postup je také ekologicky šetrnější. Precizní zemědělství také umožňuje zemědělcům účinněji posuzovat výrobní a environmentální podmínky.
Využívání principů precizního zemědělství, a to nejen chytrého a moderního hardwaru, ale hlavně pečlivého a podrobného zpracování a vyhodnocování dat je již mnoho let standardem například v USA. V zemi, která je známá svou volnou tržní ekonomikou s co nejmenšími zásahy státu, funguje jednoduchá rovnice: Kdo tyto systémy používá, je konkurenceschopnější, daří se mu totiž zvyšovat výnosy a zároveň snižovat náklady.
Česká republika podle společnosti Agdata navíc patří v Evropě k pionýrům precizního zemědělství především z pohledu dostupnosti technologií a jejich využívání. Téměř každý má v traktoru nebo kombajnu GPS, ale je potřeba si uvědomit, že precizní zemědělství neznamená jen sledování stroje a hledání optimálních tras, ale také co největší provázanost veškerých činností na farmě do jednoho uceleného systému. To vede k úsporám jak v samotném provozu, tak navyšování výnosů. „V době, kdy se zdražují pohonné hmoty a ceny hnojiv se už dva roky po sobě násobí lze zajistit roční úspory, které se u standardně velké farmy pohybují v řádech milionů. V rámci variabilních systémů ušetříme deset procent na hnojicích směsích a zvýšíme výnosy asi o pětinu. Sledováním strojů a plánováním tras uspoříme 15 procent paliv a v podstatě zcela znemožníme jejich zneužívání pro jiné účely. Skoro deset procent šetříme na osivech a sadbě. A zcela předcházíme znehodnocení uskladněné produkce,” zmínil Jiří Musil, CEO Agdata. Podle této společnosti řada zemědělců využívá hlavně variabilní hnojení. Podle odhadů Agdata má jedna z pěti českých farem alespoň základní vybavení na precizní zemědělství v podobě závěsoviny a rozmetadel. To však dlouhodobě stačit nebude. Jisté je, že postupná automatizace procesů je stejně jako v jiných oborech nevyhnutelná. Digitalizace zemědělství totiž nekončí jen u hnojení, podobně lze řídit třeba i lidské zdroje, a ušetřit tak značné provozní náklady.
Příspěvek ke snižování uhlíkové stopy
Petr Koňata ze společnosti CleverFarm na nedávné konferenci Zemědělského svazu ČR uvedl, že precizní zemědělství souvisí i se snižováním uhlíkové stopy. Například snížení dávek hnojiv má příznivý dopad na uhlíkovou stopu. Pokud se hnojiva aplikují v přesně daném množství na potřebná místa, ve výsledku se může dosáhnout deseti, patnácti až dvacetiprocentních úspor. Může to znamenat úsporu stovek tun ekvivalentu oxidu uhličitého. „Například prostředky na ochranu rostlin jsou využívány cíleně, na konkrétním poli. Vidíte, v jakém období jsou srážky, jaká je teplota, kdy je vyšší výskyt škůdce, tak můžete zareagovat. Pokud není dána tato pravděpodobnost, pak po fyzické kontrole může přistoupit k tomu, že daný prostředek neaplikujete. Ušetříte tak náklady na vstupy i pojezdy strojů. To má ve svém důsledku efekt snížení emisí skleníkových plynů. Čím méně pojezdů na poli, tím lépe,“ popsal. S tím souvisí právě technologie precizního zemědělství, telematika, kdy se sleduje pohyb vozového parku. „Využíváte všech výhod moderních strojů, které vám pomohou sít v přesných drahách, šetří na souvratích, čím se sníží jak potřeba osiva, tak následně hnojiv či prostředků na ochranu rostlin. Nižší je i spotřeba pohonných hmot,“ podotkl. Týká se to i závlah. Pokud se zavlažuje precizně a voda se dává jen tam, kde je potřeba a v množství, které je potřeba, dochází k obrovským úsporám vody i elektřiny, dodal Petr Koňata.*
