Kritickým nedostatkem potravin loni ve světě trpělo 258 milionů lidí, je to nejvíce za sedm let monitorování. Vyplývá to ze zprávy organizací OSN a EU, která byla dnes zveřejněna. Oproti roku 2021 se potravinová krize loni týkala i více zemí, zatímco předloni jich bylo 53, loni počet vzrostl na 58. Mezi hlavními příčinami tohoto stavu zpráva uvádí ozbrojené konflikty, včetně války na Ukrajině, důsledky klimatických změn či pandemie covidu-19. Informovala o tom agentura AP.
"Přes čtvrt miliardy lidí čelí akutní potravinové nedostatečnosti a někteří jsou na hranici hladovění," napsal generální tajemník OSN António Guterres v předmluvě k této zprávě. Podle něj je sedmé vydání Světové zprávy o potravinové krizi alarmující obžalobou selhání lidstva pokročit ke splnění jednoho z cílů udržitelného rozvoje, tedy vymýtit hlad a dosáhnout potravinové bezpečnosti. Kritický nedostatek potravin, respektive akutní potravinová nejistota, je podle AP situací, která bezprostředně ohrožuje lidský život.
Zprávu o potravinové krizi sestavuje několik let takzvaná Světová síť proti potravinovým krizím (GNAFC), což je mezinárodní sdružení agentur OSN a EU a vládních i nevládních organizací.
Podle deníku The Guardian z téže zprávy vyplývá, že také 35 milionů dětí mladších pěti let ve světě loni trpělo podvýživou, která u devíti milionů z nich ohrožovala jejich život.*
