V posledních dnech Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR opět oprášil diskusi o dělení peněz mezi producenty a obchodníky. Minulý týden zveřejnil analýzu, kterou si nechal zpracovat od společnosti Delloitte na základě dat Eurostatu. Ta uvádí, že ziskovost českých podnikatelů v zemědělství či lesnictví je v průměru vyšší než v maloobchodu a navíc na prodeji zboží čeští obchodníci prý vydělávají méně než jejich konkurenti na Slovensku.
S tvrzením svazu však zásadně nesouhlasí Potravinářská komora, která léta upozorňuje na nepřiměřené marže a podmínky obchodních řetězců a míní, že do statistiky se nezapočítávají bonusy, které řetězce účtují svým dodavatelům, takže ve skutečnosti vydělávají podstatně víc. Na to koneckonců poukázal na semináři týkajícím se exportu i ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Svaz obchodu uvádí, že zisková přirážka, definovaná jako podíl čistého provozního přebytku a rozdílu hodnoty produkce a čistého provozního přebytku, v českém maloobchodu dosahuje něco přes dvacet procent, zatímco v zemědělství přesahuje třicet procent. Potravinářská komora je ale přesvědčena o tom, že ve skutečnosti je u obchodníků vyšší, kvůli tzv. zadní marži, což jsou takové praktiky jako vracení neprodaného zboží zpět dodavateli, zalistovací poplatky, regálné a další. Navíc je podle komory absurdní měřit ziskovost v odvětví, kde je zisk tvořen především dotacemi. Stanovisko komory potvrzují i zemědělští podnikatelé, kterým se rovněž nelíbí tlaky řetězců na dodavatele. Také oni se domnívají, že obchodníci vydělávají víc. Z postojů všech zúčastněných stran je zřejmé, že spor o rozdělení zisků v rámci potravinové vertikály a o metodiku výpočtu jednotlivých parametrů hned tak neskončí. Ministerstvo zemědělství zatím zmíněnou analýzu k dispozici nemá, takže se k ní zatím vyjadřovat nechce. Dříve či později by to však udělat mělo.*
