Vědci chtějí šlechtěním podpořit využití a pěstování čiroku v ČR, podle nich je to obilnina budoucnosti s řadou pozitivních vlastností. Například při použití v zemědělství uvolňuje do půdy látky, které ji zbavují škůdců, je suchovzdorný a zároveň bezlepkový, má tak široké využití v potravinářství. Podle vědců z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu jde o pátou nejpěstovanější obilninu světa, v Česku má zatím ale i přes velký potenciál nízké zastoupení, což se snaží vědci změnit. Informovali o tom v tiskové zprávě.
"Je suchovzdorný, což je při současných klimatických změnách u plodin nedocenitelnou vlastností. Dokáže z pole vystrnadit i dnes přemnožené hraboše. Navíc je využitelný v bezlepkovém potravinářství i udržitelné energetice. Má antioxidační a protirakovinné účinky," tvrdí odborníci. Největší osevní plochy čiroku jsou v Africe, světová produkce loni dosáhla zhruba 61,3 milionu tun, meziročně o 4,3 procenta více, přičemž v Africe činila produkce 28,3 milionu tun. V Evropě by se mělo v roce 2024 sklizené množství meziročně zvýšit z 0,8 milionu tun na jeden milion tun, vyplývá z dat Organizace pro výživu a zemědělství, které poskytl výzkumník Jiří Hermuth. V ČR se čirok na píci pěstuje zhruba na 6000 hektarech a na zrno na 300 hektarech, pro porovnání - pšenice se loni v Česku pěstovala na 776 502 hektarech, kukuřice na více než 75 000 hektarech a ječmen na 317 119 hektarech. Plocha orné půdy loni dosáhla víc než 2,5 milionu hektarů, uvedl Český statistický úřad. Hermuth malé rozšíření čiroku vysvětluje konzervatismem zemědělské praxe, chybějící podporou ze strany státu, což se ale podle něj začíná pomalu proměňovat, a chybějícím zpracovatelským průmyslem k využití zrna. Odborníci tvrdí, že čirok je nenáročná a levná plodina. Šlechtění aktuálně zaměřují na chladuvzdornost či ranost, doufají, že tím zvýší pěstování čiroku. V minulosti se výzkumníkům již podařilo vyšlechtit odrůdu čiroku s názvem Ruzrok, která významně lépe snáší extrémní sucha a má nižší výnosové výkyvy ve srovnání se standardními pěstovanými obilninami. "Vyniká také multifunkčním využitím, jak pro produkci zelené hmoty, tak i zrna, která v naší kukuřičné, řepařské či obilnářské oblasti bezpečně dozrávají,“ uvedl Hermuth.
V Evropě, včetně Česka, se čirok pěstuje zejména pro krmné účely, je ale vhodným materiálem také pro výrobu bioplynu. Čirokové zrno je zároveň na rozdíl třeba od pšenice přirozeně bezlepkové a produkty z něho vyrobené, například mouka či krupice, jsou vhodné pro osoby trpící celiakií. "Pro české zemědělství a potravinářství má tedy tato plodina obrovský potenciál, který jen musíme skutečně začít využívat," dodal Hermuth.*
