Výzkum, na kterém se podílejí vědci z Mendelovy univerzity v Brně, přináší nové poznatky o roli rostlinných hormonů při regulaci větvení stonků. Pokusy dělají také na hrachu, stejně jako kdysi zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Článek s dosavadními výsledky publikoval vědecký časopis Nature Communications. Oznámil to mluvčí univerzity Filip Vrána.
Hlubší poznání podstaty mechanismu regulace větvení rostlin na buněčné a molekulární úrovni má potenciál využití v zemědělství. Například regulace tvaru ovocných stromů či révy vinné pro dosažení optimální úrody vyžaduje vysoké náklady na ruční práce, stejně jako tvarování okrasných rostlin. Nové poznatky najdou uplatnění také při pěstování obilnin. V regulaci architektury rostlin má klíčovou roli tok hormonu auxinu z vrcholové části rostlin až do kořenů. Tok auxinu určuje, zda boční pupeny zůstanou ve stadiu spících pupenů, nebo se probudí a vytvoří výhon, respektive, jak silně budou výhony růst. "Určuje, zda rostlina bude svoje síly soustředit více do tvorby plodů nebo raději do produkce listové hmoty," uvedl Jozef Balla z Ústavu biologie rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Tok auxinu je závislý na činnosti specifických bílkovinných buněčných přenašečů, takzvaných PIN proteinů. Architekturu rostlin ovlivňuje navíc poměrně nedávno popsaná skupina rostlinných hormonů, strigolaktony, které mají potenciál i v boji proti parazitickým plevelům. Výsledky výzkumu vědců z Austrálie, Číny, Polska, Rakouska a České republiky mohou mít širší dopady v zemědělství. "Nové poznatky mohou být potenciálně využity při šlechtění na určitý charakter větvení," uvedl Balla.*
