Pro zvýšení produkce potravin, potřebné kvůli růstu světové populace, je zásadní zavádět nové odrůdy plodin s dobrým výnosem a lepší odolností vůči dopadům změny klimatu. Řekl to rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Akademie věd ČR. Podle prognózy OSN by 15. listopadu měla světová populace dosáhnout osmi miliard lidí.
Podle experta na rostlinnou produkci Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je třeba vyšších výnosů i omezení plýtvání. Za přínosné a bezpečné také oba experti označili metody genetické úpravy plodin, které nyní legislativa EU prakticky neumožňuje.
"Celosvětově je potřeba zvýšit produkci potravin," řekl Doležel. "Asi 800 milionů lidí trpí hladem.To se bude zhoršovat, protože lidí bude dále přibývat, a k tomu nastává klimatická změna. Zvyšuje se průměrná teplota, s tím do budoucna nedostatek vody a to snižuje výnosy," konstatoval vědec z Ústavu experimentální botaniky AV.
Podle Doležela je zásadní zavést odrůdy plodin přizpůsobené změně klimatu a odolné vůči novým chorobám a škůdcům. "Problém s klimatem v naší oblasti je spíše nestabilní počasí než trvalé sucho. Když budou přívaly vody a pak období sucha, které postihne pšenici nebo jinou plodinu v citlivém období vývoje, tak se výnosy opravdu hodně sníží," zdůraznil vědec. Za důležité považuje mít plodiny, které to překonají. Je přesvědčen, že to zajistí nové metody šlechtění založené na změně dědičné informace.
Například v Argentině pěstují pšenici a sóju odolnější vůči suchu s genem ze slunečnice. Mají asi o 20 procent vyšší výnosy oproti klasickým odrůdám. Jako další metodu vědec uvedl editování genomu, kdy vědci do plodin nevnesou cizí informaci natrvalo.*
