Vědci z několika zemí vyzvali ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby přehodnotil část navržených zón šumavského národního parku. Jde o lokality Zhůřských luk a Horskokvildských slatí. Vědci požadují větší ochranu těchto území. Výzvu ministrovi poslali z mezinárodní konference v Bratislavě Wild Europe. Uvedl to jeden ze signatářů výzvy přírodovědec Pavel Kindlmann.
Připravované zóny rozdělují šumavský národní park do čtyř sekcí s různým režimem ochrany. Přírodní zóna, která vznikne na 27 procentech plochy, se ponechá pouze přírodním procesům. Členění dále navrhuje zónu přírodě blízkou, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nacházejí se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality.
Zhůřské louky by se měly stát součástí kulturní krajiny. V lokalitě, v níž člověk několik desítek let zásadněji nezasahuje, by se tak mohlo například začít stavět. "Zařazení Zhůřských luk do kulturní zóny způsobí jejich zastavění majitelem – developerem a tedy nenávratnou devastaci této lokality, kde rostou vzácné orchideje a přežívají zde i další unikátní druhy rostlin a hmyzu," uvedl Kindlmann.
Návrh zón počítá s rozdělením Horskokvildských slatí do několika útvarů s různým režimem ochrany. "Komplex Horskokvildských slatí, jenž je chráněný i Ramsarskou úmluvou (o mokřadech), je nutné scelit do jediného území, zařazeného do nejpřísněji chráněné přírodní zóny, neboť jejich dosud navrhované rozdrobení na izolované ostrůvky povede ke ztrátě biodiverzity tohoto unikátního systému," řekl Kindlmann.*
