Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají způsoby, jak zbytky jídla z domácností nebo restaurací přeměnit na kvalitní kompost. Zjistili, že pomoci mohou přirozeně se vyskytující bakterie – laktobacily. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Běžným postupem odpad z jídla, tedy gastroodpad, kompostovat nelze. "V momentu, kdy dáme do kompostéru gastroodpad, vypustí velké množství vody, takzvané kompostovací šťávy. Ta je kyselá a obsahuje plno tuků, vitamínů i minerálů. Taková šťáva inhibuje mikrobiální průběh čili nám zastaví kompostovací proces," uvedla Ester Kovaříková z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Vědci zkoumali, zda by s kompostováním zbytků jídla mohly pomoci mikroorganismy. Nejlepších výsledků dosáhli při využití laktobacilů, tedy přirozeně se vyskytujících bakterií, které se běžně používají například při léčbě trávicího ústrojí. Cílem výzkumníků je získat z gastroodpadu díky laktobacilům kvalitní kompost.
"Když kompostujeme gastroodpad, je to proces i na tři měsíce. Komerční výrobci takzvaných hybridních zařízení na kompostování deklarují, že je možné výsledku dosáhnout za 24 hodin. Což ale nejde. Komposty, které se vyprodukují z takových zařízení, jsou velmi kyselé, mají nízké pH, špatný poměr dusíku, uhlíku a ve finále půdě škodí," upozornila Kovaříková.
Uvedla, že podle průzkumů se v Česku každoročně vyprodukuje téměř devět milionů tun už vytříděných potravin, které by mohly být zkompostovány. V případě, že by se z nich vytvořilo čisté organické hnojivo, a to se přepočítalo na cenu syntetických hnojiv, představovalo by jejich kompostování úsporu ve výši tří až pěti miliard korun.*
