Celou dědičnou informaci ječmene se podařilo získat mezinárodnímu týmu vědců, ve kterém jsou i odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Přečtení genomu pomůže urychlit šlechtění ječmene. Uvedl to vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Jaroslav Doležel. Úplné přečtení dědičné informace ječmene trvalo deset let a je to zatím největší genom, který vědci důkladně zmapovali.
Podle Doležala mají najednou pro tak významnou plodinu k dispozici knihu, která podrobně popisuje její dědičnou informaci. Můžeme v ní hledat místa odpovídající za agronomicky důležité znaky, a tím podstatně urychlit získávání DNA markerů pro šlechtění a izolaci důležitých genů. Vědci podle něj nyní mají možnosti odhalovat, jak vlastně DNA ovlivňuje vzhled rostliny, sledovat její reakce na vnější podmínky.
Ječmen se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata a také pro výrobu piva a whisky. Přečtení genomu v budoucnu pomůže při šlechtění nových odrůd ječmene odolných vůči klimatickým změnám, škůdcům a chorobám. Doležel podotkl, že dědičná informace ječmene se skládá z pěti miliard písmen a je tedy o polovinu větší než genom člověka.
Výsledky výzkumu byly publikovány v posledním čísle prestižního vědeckého časopisu Nature. Bez mezinárodní spolupráce týmů z Německa, Velké Británie, Číny, Austrálie, Dánska, Finska, Švédska, Švýcarska, USA a také České republiky by podle Doležela nebylo možné získat a zpracovat všechna data o genomu ječmene. Získání tak kvalitní sekvence ječmene bylo podle něj podmíněno kombinací klasických starších technik a nejnovějších metod čtení genomu.
Výsledek několikaletého badatelského úsilí usnadní vědcům práci při čtení genomů pšenice a žita, na kterém se tým profesora Doležela také podílí. Úplná sekvence genomu pšenice seté by mohla být publikována už letos. Šlechtitelé budou moci i díky práci olomouckých vědců dát zemědělcům nové a lepší odrůdy pšenice, která má velký potenciál pro zvyšování výnosů.*
