Řada evropských i českých vědců se připojila k výzvě, aby EU povolila moderní metody úprav genomu rostlin. Přesně před rokem Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). Kvůli tomu na ně dopadají přísné evropské regulace, které úpravy prakticky zakazují, uvedla Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity.
Někteří biologové a výzkumníci se už loni spojili a vydali dokument o negativních dopadech zákazu CRISPR na společnost a ekonomiku. Otevřeným prohlášením nyní znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu, aby mohli plnohodnotně provádět výzkum. Podporu výzvy v ČR koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity. "Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody," uvedl zástupce ředitele institutu Karel Říha, který provádí výzkum v oblasti genetiky rostlin.
Říha upozornil také na to, že EU je obklopena rostoucím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování otevřenější. Soudní rozhodnutí tak podle něj v praxi znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad progresivní technologií. Předpisy unie o GMO neodrážejí podle prohlášení současný stav vědeckých poznatků. Rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu a které neobsahují cizí geny, jsou podle vědců přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby vzešly z klasických technik šlechtění.*
