Poslední říjnový den končí příjem žádostí o zařazení do agroenvironmentálních opatření na příštích pět let. Už hned v prvním roce otevření měl program obrovský ohlas. Zemědělci do něj přihlásili asi třetinu evidované půdy. Velmi oblíbené tituly jsou údržba travních porostů a meziplodiny. Naopak některé nenašly očekávanou odezvu, kupříkladu výrazně vyšší dotace na ornou půdu a trvalé kultury v ekologickém zemědělství. A tak jeho hlavním produktem zůstává s naprostou převahou biotráva.
„V porovnání s ostatními zeměmi je u nás zájem o agroenvironmentální opatření nebývalý. Pod některým z režimů bylo v loňském roce 1,166 milionu hektarů, tedy přibližně třetina půdy,“ konstatuje Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Spolu s kolegy hodnotil změny ve využití těchto podpor po vstupu do Evropské unie a obdobných dotací těsně před ním.
Zdaleka nejvíce hektarů nahlásili zemědělci do titulu ošetřování travních porostů, které se tak vloni uplatnilo na 62 procentech z celé plochy podchycené v agroenvi programu. Jak Zídek upřesnil, celkový nárok na tyto dotace na ploše 723 tisíc hektarů představoval 1,9 miliardy korun. V roce 2003 šla na údržbu luk a pastvin méně než polovina peněz, přitom výměra byla o něco vyšší než v minulém roce. Průměrná dotace na hektar tedy stoupla asi 2,6krát. „Nejvíce dotací i největší plocha, více než jedna čtvrtina, připadá na region Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj). Největší průměrná dotace 3124 korun na hektar byla dosažena v regionu Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj). Pouze sedmi procenty, tedy nejméně, se na opatření podílel region Střední Čechy,“ vyčetl Zídek z dotací za loňský rok. Zjistil také, že z celkem zatravněných hektarů v republice se toto podpůrné opatření týkalo 72 procent plochy TTP.
„Opatření na údržbu TTP tedy působí výrazně celoplošně a směřuje k minimálnímu používání pesticidů a průmyslových hnojiv, což má zřetelný ekologický efekt,“ zdůrazňuje Zídek. Zároveň, jak upozornil, se to ovšem promítá do chovu skotu, výslovně dojnic: „K regulaci v podobě mléčných kvót se přidává ještě limitovaná produkce krmiv, když pozemky se nesmí hnojit a pastva je omezena zatížením přes velkou dobytčí jednotku na hektar. Pak nezbývá příliš manipulačního prostoru ke zvýšení rentability chovu.“ V této souvislosti Zídek poznamenal, že nebylo záměrem, aby se do agroenvi programu přihlásili všichni. Tak vysoký zájem přičítá tomu, že z předchozí doby byli zemědělci na podobný dotační titul zvyklí, jenomže nebyli tolik svázaní omezujícími podmínkami. Dalším důvodem mohlo být, že měli jen málo času na prostudování nových pravidel.
O podporu na ošetřování travních porostů na letošní rok se podle Viléma Frčka z tiskového oddělení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) uchází 6781 žadatelů, a to na plochu zhruba 684 tisíc hektarů. Celkem by měli dostat 1,8 miliardy korun.
Přibližně na pětině z plochy zařazené v agroenvi programu se uplatňuje podopatření péče o krajinu, kde mezi šesti tituly jednoznačně vévodí titul meziplodiny s 92procentním podílem. „Zájem o toto podopatření byl téměř dvojnásobný oproti očekávání. Kvůli dotacím na meziplodiny, zasetých na více než 192 tisících hektarech, byl přečerpán rozpočet na agroenvi téměř o 180 milionů korun,“ řekl Zídek. Na letošek je na meziplodiny podle informací SZIF přihlášena plocha kolem 200 tisíc hektarů, pro něž se 2904 pěstitelů uchází o podporu asi 914 milionů korun.
Efekt dotací na meziplodiny hodnotí zástupce VÚZE velmi pozitivně z hlediska ochrany životního prostředí, kdy vyzdvihuje zejména jeho protierozní účinek a snahu zlepšit strukturu půdy. Naopak neúspěšná byla vloni opatření podporující tvorbu protierozních travnatých pásů. „Z celé republiky se přihlásili pouze tři zájemci. Pro příští období je nutné vyhodnotit příčiny nezájmu zemědělců o tento titul,“ přimlouvá se Zídek. Změnu by měl podle něho přinést Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova od roku 2007, do něhož ekologové prosadili podporu vytváření zelených pásů podél vodních toků.
Struktura se nemění
V ekologickém zemědělství nenastaly ani přes finanční motivaci významnější změny, a tak nadále naprosto převažuje produkce biotrávy, konstatuje Tomáš Zídek. „Nestouply výrazněji registrované plochy ekologicky obhospodařovaných vinic, zeleniny a ovoce, ani registrované orné půdy, přestože výše podpor měla za cíl rozšířit tyto plochy,“ poznamenal.
Jestliže rok před vstupem do unie bylo podle údajů VÚZE v režimu ekologického zemědělství téměř 214 tisíc hektarů, vloni bezmála 232 tisíc hektarů, tak letos podle SZIF přihlásilo 694 subjektů plochu asi 212 tisíc hektarů. Nárokují si celkovou dotaci zhruba 287 milionů korun.
