K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku podle názorů vědců bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů. Na tiskové konferenci to dnes řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Změna klimatu zatím podle vědců směřuje k růstu teplot až o několik stupňů do roku 2100, scénáře dalšího vývoje ovšem počítají s velmi malým růstem srážek. Odhaduje se jejich navýšení o deset procent, optimistický výhled je 20 procent, uvedl Ansorge. V ČR je podle něj roční průměrný úhrn srážek 680 mililitrů.
Ansorge poznamenal, že pro českou krajinu jsou typické časté srážky. Dlouhá období bez srážek, která se vyskytovala v posledních letech, nejsou obvyklá. „Průměr srážek v ČR je od 550 do 800 milimetrů, celorepublikově je to 680 milimetrů," řekl. V Česku jsou podle něj i lokality, kde naprší méně, než kolik se potenciálně vypaří.
Poukázal také na to, že voda je pro krajinu nezbytná, protože ochlazuje mikroklima. To znamená, že u vody je příjemnější klima než ve městech, kde chybí klimatizační efekt vody. "To je hlavní důvod, proč potřebujeme, aby voda v krajině zůstala," řekl. Ansorge také upozornil, že z větších řek do ČR přitéká pouze voda z Ohře a Lužnice, je tedy nutné hospodařit s vodou, která zde naprší. V dlouhodobém průměru se podle něj vypaří 72 procent srážek, které naprší, a 28 procent odtéká. Změna klimatu tedy povede většímu vypařování vody, delším obdobím sucha a tím i vysušenější krajině, míní vědec.
V současnosti podle něj zatím změna směřuje spíše k pesimistickým scénářům, ty nejhorší počítají až s růstem o více jak čtyři stupně Celsia do roku 2100. Optimistické scénáře předpovídají růst o 1,5 stupně Celsia.*
