Hlavní město by do roku 2030 mělo investovat 230 miliard korun do opatření snižujících emise oxidu uhličitého, pokud chce dostát svému závazku snížit uhlíkovou stopu metropole o 45 procent. Vyplývá to z klimatické strategie města, kterou včera schválili radní a budou o ní jednat zastupitelé na konci května. Dokument navrhuje 69 opatření, většinu potřebných peněz chce město získat z evropských fondů.
"Schválená strategie je velmi ambiciózní a všichni si to uvědomujeme," uvedl primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN), který má přípravu plánu na starosti. Dodal, že plán město schvaluje ve vhodnou dobu i v souvislosti se změnami, které přinese pandemie covidu-19. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dodal, že městu se přes projekty zahrnuté v plánu otevře možnost financování z řady evropských dotačních titulů. Podle Hlubučka bude uskutečňování plánu s využitím všech dotací pro Prahu znamenat náklady z vlastních zdrojů kolem dvou miliard ročně. Strategie se zaměřila na čtyři základní oblasti. Prvním je udržitelná energetika, kam spadají energetické úspory v budovách, instalace fotovoltaických panelů na střechy nebo využití tepla z odpadních vod pro vytápění. Druhou oblastí je udržitelná mobilita, kam patří nákupy elektrobusů pro MHD nebo budování elektronabíječek. Třetí je cirkulární ekonomika, která zahrnuje například výstavbu bioplynové stanice na zpracování zbytků potravin. Posledním pilířem je pak adaptace na změnu klimatu například pomocí výsadby zeleně nebo lepšího hospodaření s dešťovou vodou. Plán kritizovala opoziční ODS. "Klimatický plán tak, jak je navržen a prezentován magistrátní koalicí, je jen pouhou politickou proklamací. Koalice tímto vzbudí nereálná očekávání a po čase budou muset potichu přiznat, že záměr byl v předložených parametrech nesplnitelný," míní předseda klubu zastupitelů ODS Zdeněk Zajíček.*
