České zemědělství podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby už urazilo svůj kus cesty restrukturalizace a útlumu výroby. Přesto stále klesají stavy hospodářských zvířat, produkce masa i rostlinná výroba a zemědělec zaujímá slabou pozici na trhu.
Jak uvedl Veleba na semináři v Národním muzeu v Praze, letošní rok se nezapíše pro české zemědělce mezi dobré roky. Odhadovaný hrubý úhrnný výkon kolem 66 miliard korun znamená snížení proti loňsku o sedm miliard, což je o deset procent..
„Vloni na stejném místě jsem ukončil svoje vystoupení slovy: Jsem optimista a věřím, že naše agrární soustava obstojí. Uplynul rok a mně nezbývá, než být opatrnější a z onoho optimismu trochu ubrat,“ podotkl.
Pro odborníky není podle prezidenta tento vývoj překvapivý. „Nelze ho však přičíst pouze nepříznivým klimatickým podmínkám. Ty se jen přiřadily k dlouhodobému trendu poklesu rozměru českého zemědělství, který vykazujeme od počátku 90.let a který se po vstupu do Evropské unie v květnu 2004 bohužel nejenom nezastavil, ale v některých oborech se i zrychlil,“ prohlásil Veleba. Svoje tvrzení doložil vývojem početních stavů hospodářských zvířat, které se stále snižují.
Klesá produkce i dalších komodit. Výroba masa se za tři čtvrtletí letošního roku snížila o dalších 14 procent, z toho hovězího o 19 procent, vepřového o 12 procent. Do konce roku zřejmě klesne o dalších více než deset procent. U další strategické komodity, mléka, byl vývoj do konce srpna dobrý s mírným nárůstem produkce kolem jednoho procenta. Od září však dochází ke zlomu, takže produkce mléka bude nižší proti roku 2005 zhruba o dvě procenta.
Kvůli letošním klimatickým podmínkám významně klesla produkce i v rostlinné výrobě, a to u obilovin o 15, 4 procenta, u kukuřice na zrno o 18 procent, u brambor 30 a jediná řepka, které to vyhovovalo – zejména příchod vláhy a pak sucho – tak vzrostla o 15 procent. Upozornil, že na uvedených výnosech se sice podepsalo počasí, ale je třeba vědět, že výpadek u brambor byl způsoben i snížením ploch. Tím je daná jejich současná cena.
Nastíněnému trendu odpovídal podle Veleby i vývoj současného agrárního obchodu. Zatímco v minulém roce činilo jeho záporné saldo zaokrouhleně 26 miliard korun, letošní rok dosáhne kolem 33 miliard korun minus. Tento vývoj je v přímém protikladu s vývojem ostatních resortů národního hospodářství. „České zemědělství tedy vytváří model, který podle mého názoru není příznivý,“ konstatoval prezident AK. Stoupají dovozy potravin a surovin pro zpracovatelský průmysl, narůstají dotace a jejich podíl na příjmech.
Ty se po vstupu České republiky do EU významným způsobem zvyšují. „Je dobré, že se nám daří držet krok i s dotacemi, které vybojováváme ze státního rozpočtu,“ uvedl.
Dotace stoupají
Prezident komory tvrdí, že české zemědělství si svůj kus cesty restrukturalizace a výroby už prošlo. ČR snížila hrubou zemědělskou produkci už skoro o 40 procent. Soběstačná je už jen v obilí, mléku a ozimé řepce. „Nechci v žádném případě být konfrontační, ale kdo to vidí jinak a přisuzuje nám pozici výroby tisíce tun, tisíce litrů, tak tomu doporučuji prostudovat statistiku českého zemědělství a srovnat ji se statistikou u sousedů – třeba v Rakousku, ve Francii. Chci tím zcela jasně říct, že na řadě ve snižování výroby je někdo jiný a náš pokles produkce by se už měl zastavit.“
V příštím roce se očekává snížení výroby cukrové řepy. K problému s odchodem společnosti Eastern Sugar poznamenal, že zemědělci to ještě nevzdali. Poděkoval ministryni zemědělství Mileně Vicenové a řediteli Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíru Eckovi za výpočet kompenzace, kteří by měli dostat prvovýrobci postižení odchodem Eastern Sugar ve výši 29,3 procenta. Podle něj rozhodnutí této firmy uzavřít tři cukrovary v ČR nebylo ekonomické, ale politické.
České zemědělství potřebuje nové programy, a to programy nepotravinářského využití zemědělské produkce. „Bohužel o nich více mluvíme než je realizujeme a více zaostáváme. Více zaostáváme ve výrobě bioetanolu, bioplynu a máme velký handicap v podpoře státu,“ řekl. „Znepokojuje nás setrvávání na rozdílných podmínkách. Včera se tři moji přátelé vrátili ze Saska. V Sasku stojí 55 bioplynových stanic a další se staví. V ČR jich je sedm nebo osm,“ dokreslil.
Spravedlivé rozdělení profitu
Podle Veleby je české zemědělství na rozcestí. „Tu správnou cestu musíme zvolit my, sami zemědělci, protože nikdo jiný to za nás neudělá,“ prohlásil. Týká se to zejména nespravedlivého rozdělení profitu v potravinové vertikále prvovýrobce, zpracovatel, obchodník. Ve srovnání s články , které stojí ve vertikále nad prvovýrobci, je postavení českého zemědělce velmi slabé.
„Například v Hluboké nad Vltavou jsem si v Parkhotelu zakoupil jeden dobrý Budvar, který je mimochodem skvělý, a za půllitru Budvaru jsem zaplatil o korunu více, než bych utržil za kilogram živé váhy prasete. Tím chci ukázat, že trh je opravdu velmi deformovaný,“ ilustroval. Zvyšující se dotace nemohou podle něj tento stav uspokojivě řešit. Mohou ho jenom zmírnit.
Agrární komora chce přispět k jeho nápravě. Proto jejím hlavním cílem v příštím roce bude tlak na vstup zemědělců do odbytových družstev a posílení jejich pozic. Jiná cesta podle Veleby není.
„To, z čeho jsme vzešli, to co nám odkázali naši předkové, dědové, otcové, máme povinnost minimálně reprodukovat a udělat všechno pro to, abychom současný vývoj, který není produktem posledních třech čtyřech měsíců – jde o to , abychom tento vývoj snižování zastavili a nastavili nové nepotravinářské programy a zapojili se do nového evropského pojetí venkova,“ dodal prezident AK Jan Veleba.
