Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby vybíjení zvířat kvůli požadovaným vyšetřením na BSE zbytečně snižuje již tak nízké stavy skotu. Zatímco Rakousko má podle něj v přepočtu 28 krav na 100 hektarů zemědělské půdy, v České republice jich je pouze 13.
"Jednoznačně jsme na začátku maďarské cesty, tedy vysokých zásob obilí, mizení skotu a chybějících peněz," řekl Veleba. Regionální rozdíly v Česku jsou přitom patrné, například na Sokolovsku krávy zmizely téměř zcela. Zemědělcům komplikují navíc podle názoru profesní komory také masivní dotace v zemích původní EU 15, které zvýhodňují evropské konkurenty. Agrární komora proto oslovuje české politiky, aby v roce 2006 prosadili dalších 30 procent dotací z národního rozpočtu, jež byly dohodnuty na přístupových jednáních v Kodani.
Zbytečné vybíjení krav kvůli diagnostice BSE znovu připomněli i tuzemští veterinární lékaři. Dosud chovatelé museli utratit 2400 kusů kvůli nutnému vyšetření a dalších 400 čeká nejspíše porážka po posledních dvou ohlášených případech. Zabíjet se zatím musí o jeden rok starší a mladší skupina, která s infikovaným zvířetem přišla do styku. "V Bruselu by se o tomto problému mělo začít jednat, protože každá členská země EU má právo požádat o změnu," uvedl prezident Komory veterinárních lékařů Jan Bernardy. Porážené a následně vyšetřované takzvané kohorty zvířat jsou podle něj ve srovnání s jinými zeměmi velké, ale existuje reálná naděje, že se je podaří snížit. O úpravě předpisů jednal loni v květnu i tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas v Bruselu. Krávy z chovu postiženého BSE mohou dál produkovat mléko a poté je veterináři utrácejí postupně. Zemědělci musejí vést také přesnou evidenci zvířat, která nesmějí převážet přes hranice. "Alarmující je spíše než BSE v Evropě unikátních 30.000 úhynů skotu ročně," uvedl Bernardy. BSE podle něj navíc hospodáře omezuje také následně, protože státní úhrada po likvidaci stáda nepokryje náklady na pořízení nového a kvalitního genetického materiálu. Na náhradách rozdělil zatím stát kolem 35 milionů Kč.
Veterinární lékař a výzkumný pracovník Josef Hlásný uvedl, že veterinární předpisy decimují nejlepší tuzemské chovy s produkcí mezi osmi až deseti tisíci kilogramy mléka ročně na kus. Mléko je podle něj přitom jediným solidně zpeněžitelným agrárním produktem. "BSE je metabolická porucha po dlouhodobém nadbytku bílkovin," uvedl veterinář. To ale zcela odmítl Pavel Barták z Národní referenční laboratoře pro BSE v Jihlavě s tím, že tato hypotéza není vědecky potvrzena. BSE vyšetřují v tuzemsku tři laboratoře, kterými ročně projde na 160.000 poražených krav a kolem 30.000 kusů po úhynu. Česká republika vyšetřila na BSE od počátku roku 2001, kdy se objevil první nakažený kus, přes 770.000 kusů skotu. Veterináři nařídili testovat také veškerý poražený skot starší 30 měsíců. Podezření na zatím poslední, 20. případ ohlásili veterináři ve čtvrtek v hospodářství Zetka Strážník ve Studenci na Semilsku.
