Budoucnost zemědělství je v posilování soběstačnosti a v obnově půdy. Proto se udržitelnost stává extrémně důležitým tématem, kterému je třeba věnovat značnou pozornost. I v souvislosti se stále výraznějším projevem klimatických změn pak zemědělci, kteří dříve zavedou potřebná opatření, budou mít určitou konkurenční výhodu. Uvedl to Filip Hloušek z poradenské společnosti Delloitte na prvním ročníku konference Živá krajina, která se zabývala tématem regenerativního zemědělství. Konferenci uspořádala společnost Carboneg ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Výzkumným ústavem rostlinné výroby.
Podle Václava Kurela ze společnosti Carboneg regenerativní zemědělství je obrovskou nadějí pro českou krajinu. Podle něj povědomí závažnosti tohoto tématu bude narůstat. To potvrdil i Frans Timmermans ve svém videopříspěvku. „K dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 musíme zintenzívnit snižování emisí a odstranit uhlík z atmosféry. Uhlíkové zemědělství tzv. carbon farming poskytuje nový obchodní model pro zemědělce. Umožňuje nám odměňovat zemědělce za péči o přírodu, “ uvedl. Podle řečníků regenerativní, či uhlíkové zemědělství je celostní metoda obhospodařování půdy, která využívá sílu fotosyntézy v rostlinách k ukládání uhlíku do půdy, posilování zdraví půdy a odolnosti plodin. Zdraví a kvalitu půdy zlepšuje zejména prostřednictvím postupů, které zvyšují půdní organickou hmotu, což pomáhá zvyšovat rozmanitost a kvantitu půdní bioty a zároveň i schopnost půdy zadržovat vodu. „Regenerativní zemědělství je o životě v půdě. Je to šance jak zároveň začít řešit nějaké emise a oxid uhličitý. V ČR je toto téma v plenkách,“ uvedl moderátor. Hloušek potvrdil, že jedním z klíčových cílů je zachycování uhlíku v půdě. Strategie pro půdu Evropské komise si však kromě zachycování uhlíku stanovuje mnoho možností pro zemědělce, jako je ochrana proti dezertizaci, udržitelné využívání vody, dojde k revizi pravidel aplikování kalů do půdy, pravidel pro hnojiva a podobně.
