Hospodaření českých zemědělců za minulý rok podle odhadů pravděpodobně neskončí v červených číslech, jak očekává Zemědělský svaz ČR (ZS), ale kolem nuly. Svaz totiž už dlouho upozorňoval na to, že odvětví bude v důsledku propadu cen komodit prvně od vstupu země do Evropské unie ve ztrátě. Předloni resort skončil se ziskem téměř deset miliard korun.
Ministr zemědělství Jakub Šebesta by si přál, aby hospodářský výsledek zemědělství za minulý rok neskončil v minusu. Konkrétní výsledek však nechce odhadovat a podle svých slov si počká až na oficiální čísla. První skutečný odhad podle struktury zemědělského účtu Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní koncem února 2010, informoval ředitel odboru zemědělské statistiky ČSÚ Jiří Hrbek.
Tomáš Doucha z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací očekává, že rok 2009 skončí pro zemědělce mírným ziskem. „Naše původní prognóza se pohybovala kolem dvou až tří miliard zisku s tím, že dojde v druhé polovině roku k většímu oživení cen zemědělských výrobců,“ uvedl.K tomu sice částečně došlo, ne však na předpokládané úrovni, dodal. Podle Hrbka se hospodářský výsledek za minulý rok bude pohybovat zřejmě okolo nuly. „V minulých letech si řada zemědělských subjektů vytvářela fondy rezerv, které vloni rozpouštěla,“domnívá se Hrbek. Nepříznivý dopad krize na zemědělce zmírní podle něj také dřívější výplata agrárních dotací. Ty Státní zemědělský intervenční fond vyplácí již od poloviny loňského října, v uplynulých letech jejich výplata startovala až v prosinci předcházejícího roku. K Hrbkovu odhadu se přiklání i prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. „Ve skutečnosti bude určitě ztráta, ale farmáři udělají vše pro to, aby se kvůli bankám udrželi nad nulou,“ sdělil. „Podle našich propočtů budou tržby do zemědělství nižší minimálně o 20 miliard korun.ve srovnání s rokem 2008. Celkový hospodářský výsledek resortu bude kolem nuly,“ uvedl předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdenek Koubek. Předseda ZS Miroslav Jirovský však předpokládá záporný výsledek hospodaření. Vzhledem k určitým rezervám v podnicích z roku 2008 však podle něj nebude velký. Připomněl, že ceny zemědělských producentů v ČR klesly za první až třetí čtvrtletí 2009 meziročně o 27,2 procenta, ale ceny zpracovatelů jen o 4,3 procenta a spotřebitelské ceny potravin ještě méně, a to o 3,7 procenta. Ceny vstupů do zemědělství se snížily o 7,4 procenta. To podle Jirovského znamená, že z celé vertikály potravin nese důsledky krize zejména zemědělská prvovýroba. Ekonomický propad z části sníží dotace z Evropské unie, které jsou pro rok 2009 vyšší o zhruba dvě miliardy korun. „Původní členské země EU mohou krizi čelit lépe, protože jejich dotace jsou téměř dvakrát vyšší než v ČR,“ podotkl s tím, že hlavní podíl na výsledku tedy má pokles cen zemědělské produkce. Ceny zemědělských výrobců v dosavadním průběhu roku 2009 jsou na nižší úrovni, než jaké byly před vstupem do EU, dodal Jirovský.
Prezident Společnosti mladých agrárníků ČR Pavel Moulis uvedl, že podle jejich předpokladů v souhrnných ukazatelích rok 2009 neskončí v červených číslech, byť současnou ekonomickou situaci rozhodně nelze hodnotit jako příznivou. „Nepovažuji ale za dobrý směr, do jaké závislosti na dotacích se zemědělci dostali po pěti letech členství v Evropské unii, spojeném s relativně štědrým dotačním systémem: Je to vývoj do značné míry záludný. Přál bych si, aby se zemědělci začali více zabývat svou situací, aby více pracovali na strategii, jak lépe prodat, či jak efektivněji vyrábět, nebo co dalšího dělat, než se soustředit na strategii, jak si vyjednat, popřípadě vydemonstrovat vyšší dotace. I tento způsob zajištění svých příjmů považuji za legitimní, ne však za jediný. V kontextu 20. výročí od roku 1989 je potřeba si uvědomit, že všichni, i zemědělci, žijeme v tržní ekonomice, pracujeme a vlastníme autonomní podniky a jedinou konstantou podnikání je změna,“ dodal.
