Agendu zemědělství, životního prostředí a rozvoje venkova má na středočeském krajském úřadě na starosti náměstek hejtmana František Vácha (KDU-ČSL). „Chtěl bych, abychom tyto tři oblasti uměli skloubit, jako se to daří Evropě,“ snaží se současný vysoký představitel kraje, který byl do vzniku nových územně-správních celků ředitelem příbramského pracoviště ministerstva zemědělství.
Jak se vám daří skloubit potřeby venkova, zemědělců a středočeské krajiny?
Zemědělce a lesáky není možné odloučit od tvorby krajiny a venkova. Jenže v dnešní době se zemědělec musí chovat velmi racionálně, ekonomicky, čili zaměstnává co nejméně lidí, a tím vzniká problém s nezaměstnaností na venkově, na který se pak nabalují další obtíže. Za potřebnou bych považoval větší politickou podporu mladým zemědělcům a drobným podnikatelům obecně. V současné době řešíme, jak uzpůsobit školství stále menšímu počtu dětí na vesnicích. Nežijí-li tam mladé rodiny, nejsou tam děti, skončí dopravní obslužnost, přestane fungovat pošta, lékař, a to je řetězec, který je nutné rozetnout. Obce zpravidla hospodaří s malým rozpočtem a měla by být vůle vlády, aby jim zajistila dostatečný přísun peněz.
Co si představujete pod výraznější podporou drobných podnikatelů?
Pokud sedlák, který hospodaří na sto hektarech, neuživí rodinu, pak se někde stala obrovská chyba. Když jsme spočítali příjem z dotací a daně, které podnikatel státu odvádí, včetně zdravotního a sociálního pojištění, zjistili jsme, že tyto poplatky převyšují dotace. Kdybychom drobným podnikatelům dali daňové prázdniny, byla by to výrazná pomoc.
V oblasti zemědělství mají kraje velmi omezené pravomoci, mělo by se to změnit?
Máme poměrně silné kompetence jen v lesnictví a ve vodním hospodářství, kde zasahujeme do hospodaření s pitnou vodou a čištění odpadních vod. Přímo v zemědělství je pravomoc velmi okleštěná a peníze téměř žádné. Přál bych si, aby iniciativa ke změně vzešla od samotných zemědělců. Aby řekli, že by kraj mohl v něčem vytvářet lepší podmínky a být lepším partnerem než ministerstvo zemědělství. Nechť je centrální úřad metodickým orgánem, řídí celý resort, ale některé záležitosti regionálního charakteru by mohl přenést na kraj.
Které například máte na mysli?
Převzetí pravomocí, administrace MZe k operačním programům podpory zemědělců, a to vždy, když jde o regionální podporu. Kupříkladu podpory v LFA prostřednictvím Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu. Kdykoliv jde o podporu, která nepřesahuje rámec kraje. Ministerstvo zemědělství nechť spravuje podpory, které mají nadregionální, celostátní charakter. Lze též uvažovat o vlivu na podpory Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu v regionu. V souladu s programem rozvoje venkova by se mělo rozhodovat o přidělení finančních prostředků na pozemkové úpravy.
Jak se dozvídáte o tom, čím žije zemědělství a co by potřebovalo?
Často a rád chodím jako bývalý zemědělec na jejich různá jednání, téměř pravidelně na zasedání krajské agrární komory. Dále tu funguje zemědělská komise, která předkládá návrhy pro krajskou radu. Vzhledem k malým pravomocím, které máme, jich ale není mnoho. Často se mluví o snížení rozměru zemědělské produkce oproti roku 1989. Ale když bychom třeba na Příbramsku porovnávali výrobu mléka s rokem 1990, tak v současné době je asi o 12 procent vyšší, přestože stavy krav se snížily o 27 procent. Užitkovost totiž vzrostla ze 3700 na průměrných 6400 litrů.
Vláda nedávno schválila agrární koncepci na příštích deset let, některé kraje mají také svůj program pro zemědělství. Jak je to u vás?
Je neštěstí, když kraj vytvoří třeba koncepci zdravotnictví, následně se připraví republiková a pak jdou proti sobě. Nejsem zastáncem názoru, že bychom měli mít vlastní koncepci zemědělství i vzhledem k tomu, že je u nás tak pestré a v menším v podstatě kopíruje celou republiku. Jinak je tomu ale v lesnictví, kde zpracováváme koncepci hospodaření, protože pravomoci kraje jsou v tomto odvětví vyšší. Od roku 2001 rozdělujeme dotace do lesů. Kraj přitom už mnohokrát prokázal, že i bez finančních prostředků, nebo jen s málem, umí být lepší hospodář než stát. V programu, se kterým jde KDU-ČSL a US-DEU do listopadových krajských voleb (pozn. red.: František Vácha je lídrem společné kandidátky a hodlá se ucházet o post hejtmana), požadujeme převod státních lesů na kraje. Tento požadavek už dříve zazněl, ale je stále aktuální a ještě více poté, co nedávná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu odhalila, že státní podnik Lesy České republiky hospodaří špatně.
Také Středočeský kraj velmi dramaticky zasáhly předloňské povodně. Krajský úřad se podílel na odstraňování škod, ale co prevence?
Do konce roku se nám podařilo odstranit zhruba 65 procent škod, způsobených záplavami, i když na první pohled se zdá, že je už všechno v pořádku. Loni v prosinci jsme ze zdrojů ministerstva pro místní rozvoj a našich rozdělovali přes sto milionů korun. Obrovská pomoc – 700 milionů korun - přišla hned po povodních z evropského fondu solidarity. Co se týče prevence – odmítám lokální protipovodňovou ochranu, protože se díky ní voda jen přesune jinam. Musí se začít tím, že se udrží co nejvíce vody v krajině. Řešením je zalesňování svažitých pozemků, na které jde nyní solidní podpora. S tímto krokem mám vlastní dobrou zkušenost. V letech 1993 a 1994 jsem zalesnil 2,5hektarový pozemek, který trpěl erozí. Díky tomu se po přívalových deštích v roce 2001 a 2002 neodplavilo jediné kolečko půdy. Udržitelnost vody v krajině je tam jasně prokázaná. Do pásů kolem toků je potřeba vrátit louky, které tam vždycky byly. Co nejdříve by měla být hotová koncepce protipovodňových opatření podél celého povodí, na niž by navazovaly plány jednotlivých obcí.
