K výsledkům národní diskuse o budoucnosti českého venkova, která ve všech krajích proběhla jako součást příprav na nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, bude přihlížet ministerstvo zemědělství i Evropská komise. Tyto přísliby zazněly minulé pondělí v Praze na mezinárodní konferenci v Poslanecké sněmovně, kterou vyvrcholila celonárodní diskuse o potřebách našeho venkova.
„Budeme přihlížet k prioritám, které vzešly z diskuse ve všech třinácti krajích České republiky,“ uvedl Nikiforos Sivenas, ředitel pro horizontální aspekty rozvoje venkova DG Agri. Na pražské konferenci, kterou inicioval sněmovní podvýbor pro rozvoj venkova pod záštitou předsedy Senátu, místopředsedy Poslanecké sněmovny a ministra zemědělství, Sivenas zastoupil komisařku Mariann Fischerovou Boelovou. Ta svou účast odvolala kvůli jednání ve WTO. „Opatření připravovaná na příští rozpočtové období 2007 až 2013 reagují na vývoj, před kterým stojí všechny země evropské pětadvacítky. V Bruselu ale nelze rozhodovat o všem, mnohé budete mít v rukou na místní úrovni,“ řekl.
České ministerstvo podle jeho šéfa Petra Zgarby využívá při tvorbě národního strategického plánu závěry z krajských diskusí. „Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) bude nejvýraznějším nástrojem společné zemědělské politiky. Naše republika by z něj mohla mezi lety 2007 až 2013 čerpat až 120 miliard korun,“ očekává.
Z národní diskuse vzešly tři hlavní priority: modernizace zemědělských podniků – farem, změny struktury krajiny a zlepšení kvality života a životního prostředí na venkově. Podle poslance Jiřího Papeže (ODS), který jako předseda podvýboru pro rozvoj venkova diskuse v krajích inicioval, z nich také vyplynulo, že lidé na venkově dávají přednost dlouhodobým investicím do budoucnosti před různými kompenzačními platbami. Očekávají také vyváženou politiku venkova s přenesením pravomocí co nejvíce do regionů.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba varoval před soubojem různých zájmových skupin o podpory z EAFRD. „Zemědělci, starostové a další lidé z venkova mají často protichůdná očekávání. Proto je nutné zahájit dialog mezi těmi, kteří budou příjemci peněz z nového fondu,“ vyzval.
Pro obce je úspěšný bohatý zemědělec dar, který všude budou chtít. To jsou slova předsedy Spolku pro obnovu venkova Eduarda Kavaly. Sám se přimlouvá za taková pravidla, aby se nemohlo říkat, že obce chtějí zemědělcům něco vzít.
Ovšem i zemědělci by se měli oprostit od sebestřednosti, poukázal předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec. „Nejsme jediná, i když důležitá část venkova. Struktura v zemědělství není stále usazená a bude se vyvíjet. Pokud budeme mít jasná pravidla pro naše podnikání bez zbytečné byrokracie, schopní zemědělci hospodařící jakoukoliv formou si najdou místo na slunci a budou dobrým základem českého venkova,“ prohlásil Němec.
Pro stabilitu venkova jsou významné i malé a střední potravinářské podniky, zdůraznil prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík. Z celkem 14 200 potravinářských firem v republice je podle něho 10 600 malých a 2465 středních, přitom na celkových tržbách oboru se podílejí asi polovinou. V tomto programovacím období se potravinářům moc nedařilo využít strukturálních fondů. „Chtěli bychom, aby se v příštích letech se přístup pro potravináře zlepšil a bylo pro ně více peněz,“ poznamenal Camplík.
Zatím se však členské země unie nedohodly na finančním rámci pro uvedené roky. Přitom podle poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona by měly dospět k dohodě o finanční perspektivě nejpozději do června příštího roku, aby se podle ní mohl sestavit rozpočet. „Situace je ale velmi vyhrocená a možnost, že se členové na něčem shodnou, se spíše vzdaluje. Může se stát, že se nepodaří najít konsensus a EU bude fungovat na základě ročních rozpočtů,“ upozornil. „Ať by se dojednaly finanční perspektivy jakékoliv, český zemědělec dostane stejné šance jako francouzský farmář poprvé až na jaře 2014,“ konstatoval Fajmon. Zemědělci budou ovlivňovat tvář celé Evropy, řekl v Praze rakouský ministr zemědělství Josef Pröll. „Musíme se proto hlasitě hlásit o peníze, nemůžeme být levnou kopií totálně liberalizovaných trhů,“ zdůraznil. „Veřejnost stále více napadá přímé dotace, proto podpory je nutné do budoucna orientovat jiným směrem. Už proto, že role zemědělců se mění,“ dodal.
