Až 300 hektarů větrolamů chtějí obnovit v následujících šesti letech Lesy ČR na jižní Moravě, převážně na Znojemsku a Břeclavsku. Jde o porosty, které vznikaly v 60. letech minulého století, aby chránily ornici před větrnou erozí. Nyní je velká část z nich ohrožená kvůli stáří stromů. Uvedl to na tiskové konferenci krajský ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Větrolamů je na jižní Moravě ve správě státního podniku zhruba 1200 hektarů. Jde o padesát metrů široké pásy dlouhé dva až tři kilometry, které byly potřeba především kvůli kolektivizaci zemědělství a scelování pozemků do velkých lánů. Zatímco před 50 lety se vysazovaly kvůli rychlosti růstu měkké dřeviny, převážně topoly, nyní je mají nahradit tvrdé dřeviny. Jako základ budou použity různé druhy dubů, dále se vysadí třešeň ptačí, lípa, javor a habr. Součástí je i keřové patro tvořené například ptačím zobem. Zasadit se má i poměrně vzácný jeřáb břek, ale narážíme na to, že ve školkách ho není dostatek, řekl Šafařík.
Rychlost obnovy naráží na velké finanční nároky. Zatímco obnova hektaru lesa stojí 150 000 až 200 000 korun, obnova větrolamu kolem půl milionu korun. jak vysvětlil Šafařík, zároveň je pomalá i kvůli ochráncům přírody a některým aktivistům. Ve větrolamech totiž vznikly různé biotopy a žijí v nich chránění živočichové. Někde mají ochránci představu dokonce takovou, že se do kriticky ohrožených větrolamů kvůli tomu nemá ani zasahovat. V takovém případě hrozí, že přestanou plnit funkci.
Zemědělci zatím na obnovu nepřispívají, přestože větrolamy chrání ornici. "Snažíme se dělat mezi zemědělci osvětu a upozornit je na to, že když větrolamy zmizí, doplatí na to především oni," řekl Šafařík. Nové budou plně účinné za dvacet let a vydržet by měly bez zásahu další století.*
