Většina chmele z ČR se udá v zahraničí, hrozbou je pokles spotřeby v Japonsku

Ačkoli spotřeba piva v České republice v posledních letech klesá, pěstitelé chmele zatím netratí. Až 80 procent úrody se vyváží do zahraničí. Míří do necelé stovky zemí. Znepokojení přináší pěstitelům i obchodníkům s chmelem klesající spotřeba piva v Japonsku, které je hlavním odběratelem. Na trhu by ho mohla zastoupit například Indie. Uvedl to Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky se sídlem v Žatci na Lounsku.

pivo

"Když udělají pivovary součet za celý rok, tak ta spotřeba klesá. A tak, jak klesá spotřeba piva, tak klesá i spotřeba chmele," řekl Hejda k odbytu piva v ČR. "To, co nespotřebují české pivovary, tak udáme v zahraničí," doplnil předseda s tím, že pěstební plochy tak zatím není potřeba zmenšovat. Hrozbu v tomto smyslu podle něj přináší nižší odbyt ve východní Asii, především v Japonsku. "To je pro nás jakýsi varovný prst, že musíme buď hledat nová odbytiště nebo by nás mohly čekat poklesy ploch, ale zatím tak daleko nejsme," komentoval předseda dění na zahraničním trhu.
Pěstitelům se daří přes obchodníky chmel beze zbytku udat. Jeho cena tak neklesá. "Chmel u pěstitelů vykoupený je, takže je předpoklad, že ten chmel, který jsme dokázali vypěstovat, tak se dokáže prodat," řekl Hejda. Úroda chmele se však každý rok liší. Loni produkce činila téměř 7000 tun, rok 2022 byl naopak ve znamení propadu. Letošní hrubý odhad počítá s úrovní 6300 až 6500 tun plodiny.

Výhoda českého chmele

ČR má oproti světové produkci výhodu, že zemědělci produkují především jemný aromatický chmel. "Nesmíme jít cestou, abychom se dali na vysokoobsažný chmel," míní předseda. Podotkl, že některé menší pivovary k výrobě piva z vysokoobsažného chmele inklinují. Podle něj však nejde tolik na odbyt.

Dopady klimatické změny

V zemi je dlouhodobě okolo 120 pěstitelů chmele. Problém nastává, pokud nemá firma svého následníka. V takovém případě se majitelé snaží firmu zhodnotit prodejem. "Stínem je to, že to kupují jen ti největší obchodníci, finančně silné skupiny, které na to mají a dokáží to koupit," uvedl Hejda. Pěstitelé se taky věnují dopadům klimatických změn. Bojovat mohou například odrůdami, které jsou vyšlechtěné jako odolnější vůči suchu.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down