O spokojenosti našich zemědělců se současnou společnou zemědělskou politikou Evropské unie a podmínkami vyjednanými pro Českou republiku nemůže být řeč. Potvrzují to výsledky říjnové ankety týdeníku Zemědělec. Třetina čtenářů, kteří do redakce zaslali anketní lístek, si myslí, že by naše vláda měla usilovat o revizi přístupových podmínek pro české zemědělství. Zhruba stejný počet odpovídajících by přivítal zásadní změnu unijní agrární politiky. Téměř třicet procent účastníků ankety hlasovalo pro obě možnosti.
Třiatřicet procent účastníků ankety sdílí názor, že by Česká republika měla usilovat o revizi přístupových podmínek. Většina z nich si totiž myslí, že ty současné nebyly dobře vyjednány, jsou diskriminující, likvidační a nevýhodné ve srovnání se zeměmi původní evropské patnáctky. Mnozí poukazují na to, že nerovné dotace a levné dovozy poškozují naše zemědělce a kdyby se podmínky, dojednané při přístupových rozhovorech upravily, přispělo by to ke zvýšení konkurenceschopnosti domácích zemědělců. „Vstoupili jsme do Evropské unie jak kdysi do JZD. Za ponižujících podmínek v zemědělství – z donucení,“ napsala čtenářka z Příbramska. Pisatel z Pelhřimovska uvádí jako příklad nedobře vyjednané pozice nelogicky nízké stavy skotu v poměru k zatravněným plochám. „Společná politika by měla přinášet prospěch a užitek všem. Nikdo se na EU ale nemůže spoléhat jako na bohatého strýčka, který vše zaplatí. Velkou chybou nás zemědělců, hlavně soukromých, je neznalost toho, co unie nabízí a dále složité žádosti a projekty,“ uvědomuje si čtenář z Klatovska.
Ti, kdo většinou nevěří, že je reálné prosadit úpravu přístupových podmínek, by přivítali zásadní změnu společné zemědělské politiky unie (SZP). Tento názorový proud představuje 32 procent hlasů v naší anketě. Někteří odpovídající se domnívají, že současný systém je neudržitelný a dříve či později nemůže fungovat. Příliš mnoho dotací činí Evropskou unii nekonkurenceschopnou, upozornil jeden z účastníků ankety. „Útlum výroby je drahý, přitom ve světě je hlad,“ zazněl také názor. Svůj recept nabídl čtenář z Trutnovska: Narovnat ceny potravin odbouráním přebytečných dotací, zamezit převozu zemědělských komodit tam a zpět zavedením ekologické daně a podpořit místní zpracování. Odpovědi dále ukázaly, že lidé si s radikální změnou SZP mnohdy spojují takovou úpravu, aby pro všech 25 členských zemí platila stejná pravidla a podmínky. „Společná Evropská unie – společné podmínky i pro zemědělství,“ shrnula častý názor jedna čtenářka.
Devětadvacet procent hlasujících se vyslovilo pro změnu přístupových podmínek i celé SZP. Jejich argumenty se často shodují s těmi, které již zazněly. Čtenáři také postrádají spravedlnost, současný systém považují za příliš složitý a omezující. Radši by chtěli omezit dotace, ale aby se řádně platilo za výrobky. Rozdílné dotace deformují trh, zdůraznil jeden z odpovídajících. Jiný si myslí, že nerovné podmínky oproti původním členským zemím EU znemožňují rozšíření rodinných farem u nás.
Ojedinělý byl názor, že by ČR raději neměla usilovat o žádnou změnu. Například čtenář z Chomutova ho vysvětlil tím, že naši politici jsou perfektní vyjednavači, pokud jde o zvyšování vlastních platů, nejrůznějších náhrad apod. „Žádný z politiků ale nedosáhl evropské úrovně, aby byl schopen vyjednat něco smysluplného a užitečného pro lidi. Pokud se samovolně objeví něco prospěšného, tak stovky úředníků se už postarají, aby užitečná věc se změnila v šikanu obyčejných lidí,“ doplnil.
Devět procent čtenářů, kteří se zapojili do ankety, zaškrtlo odpověď nevím. Většinou se odvolávali na nedostatek informací.
Zůstane spíš u slov
Byla to Agrární komora ČR, jejíž představitelé letos na konci léta začali vážně mluvit o tom, aby se v Bruselu znovu otevřela přístupová dohoda s EU a revokovaly podmínky vyjednané pro české zemědělství. Premiér Jiří Paroubek pak na výstavě Země živitelka na konci srpna prohlásil: „Musíme zkusit jednat s EU o podmínkách přímých plateb a jejich rozdílnosti, pokud jde o staré a nové země. Je otázka, zda to bude úspěšné, ale myslím si, že v tuto chvíli je šance, protože právě nyní se budou projednávat finanční perspektivy na léta 2007 až 2013, kdy je možné uvažovat o reformě společné zemědělské politiky.“ V září se sešly agrární komory zemí Visegrádské čtyřky, které ve svém závěrečném komuniké mimo jiné uvedly, že považují za potřebné začít jednat o zkrácení období, ve kterém budou novým členům unie poskytovány snížené přímé platby, dále o přehodnocení referenčních výnosů, které snižují přímé platby v zemích Visegrádské čtyřky v porovnání s tradičními členskými státy EU o 55,3 eura na každý hektar podporovaných plodin.
A co se událo do prosince? Agrární komora ČR (AK) se kvůli přehodnocení přístupových podmínek obrátila na nevládní evropskou farmářskou organizaci COPA. „Její prezident Rudolf Schwarzböck nám přislíbil, že bude jednat s evropskou komisařkou Mariann Fischerovou – Boelovou,“ uvedl prezident AK Jan Veleba. Schwarböck ovšem už při zářijové schůzce s Velebou odmítl komentovat úvahy o možné diskriminaci nových zemí u agrárních podpor s tím, že vstupní podmínky si každý stát vyjednal sám. „Aby naše požadavky vzaly vážný směr, musela by se k nim přihlásit vláda. Domnívám se, že se těžko podaří něco změnit,“ říká dnes Veleba. Chce prosazovat alespoň navýšení národní mléčné kvóty, a to více než o předjednanou restrukturalizační rezervu. „Nejde o dotace, tak snad by posílení kvóty mohlo být řešitelné,“ věří.
Zatímco vládní garnitura nemluví o nutnosti radikálních změn v agrární politice unie, za nevyhnutelné je považuje opoziční ODS. Podle jejího předsedy Mirka Topolánka je účast v diskriminační SZP pro české zemědělství smrtící. Občanští demokraté proto chtějí prosazovat pružnější společnou agrární politiku.
