Většina lidí v Česku by zřejmě byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie, aby jejich spotřeba byla udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. Ukázal to projekt, jehož výsledky dnes představili zástupci Technologického centra Akademie věd ČR a Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle účastníků by ke snížení spotřeby pomohlo třeba to, kdyby výrobky byly trvanlivější, měly delší záruku a daly se opravovat.
Experti názory zjišťovali při takzvané občanské konzultaci. Takové setkání zhruba stovky lidí, kteří diskutují o vybraném tématu, se loni v říjnu konalo v jednácti zemích zemích Evropské unie. V ČR se zapojilo 106 dospělých, přičemž složení skupiny odpovídalo složení obyvatel podle podílu žen a mužů, věku, vzdělání či velikosti bydliště účastníků. Akce byla součástí mezinárodního projektu PACITA, zaměřila se na udržitelnou spotřebu. Při ní by lidé měli pořizovat služby a výrobky, které vznikly s minimálním využitím přírodních zdrojů a toxických materiálů a při co nejmenším znečisťování okolí.
Devět z deseti účastníků bylo ochotno svou spotřebu dobrovolně omezit. Dvě pětiny lidí by třeba méně nakupovaly věci, které rychle vyjdou z módy, výrobky si půjčovaly či nepořizovaly tak často nový mobil. Pětina by doma šetřila vodu a energie, například by v pokoji snížila teplotu o stupeň a místo koupání by se sprchovala.
Podle účastníků by k šetrnější spotřebě přispěly kampaně i finanční pobídky, k restrikcím se lidé stavěli spíš odmítavě. Devět z deseti osob by bylo pro některé z povzbuzujících opatření, jako jsou půjčky na koupi úspornějších aut, daňové úlevy či investice do veřejné dopravy. K vyšším daním pro starší vozy či na fosilní paliva nebo k omezení vjezdu aut do center měst by sáhla jen malá část účastníků.
Dvě třetiny lidí si myslely, že by EU měla přijmout opatření, která by zajistila lepší výrobky. Mezi návrhy patřilo prodloužení povinné záruky u zboží, větší trvanlivost výrobků a jejich snadnější oprava. Pět procent účastníků naopak mínilo, že by EU neměla nic podnikat. Čtyři pětiny lidí souhlasily s tím, že by se měla regulovat reklama.
Evropská komise doporučuje přechod od daní z příjmu k daním ze spotřeby materiálu. Podpořily by to téměř dvě třetiny osob, 15 procent bylo proti, zbytek neodpověděl. Unie by do roku 2050 měla také podle záměru komise mít takzvané bezodpadové hospodářství bez plýtvání. Produkty by měly vznikat z co nejmenšího množství surovin, materiály by se měly dát znovu využít a měly by být biologicky odbouratelné. Tři z deseti lidí mínili, že by se tohoto cíle do poloviny století mělo dosáhnout. Čtrnáct procent souhlasilo se snížením množství odpadu, nemusí to však být do 35 let.
Názory Čechů a Češek se u většiny otázek blížily průměru EU. V ČR účastníci větší odpovědnost za spotřebu dávali sami sobě než veřejnému sektoru, podobně tomu bylo i v Rakousku. Nizozemci, Irové a Rakušané větší odpovědnost přiřkli firmám. Tři pětiny občanů v jedenácti zemích EU souhlasily s přesunem daně z příjmu na daň ze spotřeby.*
