Opatření, která budou v nastávající společné zemědělské politice, by měla být intervencemi, příznivými pro farmáře, jako je snížení byrokracie a počtu kontrol. Mělo by jít přitom o pozitivní motivaci než sankce. Uvedl to na říjnovém rozšířeném zasedání předsednictva České akademie zemědělských věd, které se uskutečnilo v Domě zemědělské osvěty v Praze, její předseda Jan Nedělník. Toto zasedání konané v gesci Odboru ekonomiky, řízení, sociologie a informatiky (OEŘSI) bylo věnováno tématu Úloha České akademie zemědělských věd v přípravě společné zemědělské politiky EU po roce 2020.
Předseda České akademie zemědělských věd (ČAZV) informoval o jednání v Evropské komisi k úloze vědy a výzkumu ve vztahu k společné zemědělské politice (SZP). Zdůraznil možnost uplatnění získaných analytických poznatků při přípravě SZP s využitím odborníků, jimiž disponuje potenciál ČAZV a vyzval odborníky z výzkumné sféry, aby se zapojili do všech fází procesu přípravy SZP. Náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč ve svém vystoupení kladl důraz na objasnění významu SZP v kontextu úloh, které současné a budoucí zemědělství a navazující sektory budou plnit. Sekáč připomněl, že SZP se musí změnit a reagovat na potřeby společnosti. „Nicméně na druhé straně této mince je zemědělství, které tady chceme mít zachováno,“ podotkl. Podle Sekáče se budou peníze pro zemědělství muset obhájit stejně jako směry, kam mají plynout, a zda jsou správně vynaloženy. Prioritami přitom budou půda, voda a klima. „Nebudeme-li mít zdroje, nikam se neposuneme, jinými slovy, nebude-li voda, nebude-li kvalitní půda, nebudou-li výrobní prostředky, nebude ani zemědělství,“ podotkl. Evropská komise podle Sekáče poukazuje na důležitost diskuse a veřejného projednávání této problematiky v jednotlivých členských státech. Náměstek poznamenal, že má-li se vše stihnout podle harmonogramu, strategický plán by měl být hotový v září 2019 a do 1. ledna 2020 by měl být po připomínkování schválen Evropskou komisí. „Na národní úrovni si budeme muset říci, kde jsou naše potřeby, co jsou palčivé momenty našeho zemědělství a jak je řešit,“ míní a poznamenal, že podle Evropské komise budoucnost Evropy je v malém a středním segmentu zemědělství. Česká republika má však historicky danou strukturu zemědělství, která je tvořena většími celky, což je pro ni výchozí bod. Právě ve větších podnicích je také soustředěna převážná část živočišné výroby.
