Domácí tržní produkce mléka má každým rokem stoupat ke kýžené hranici 3,1 miliardy kilogramů. Aby adekvátně tomu rostla také spotřeba mléka, měl by ji stát podle poslanců mnohem účinněji podporovat. Školní mléko je zatím popelkou, na ministerstvu zemědělství však uvažují také o dalších programech. V současné době rovněž hledají klíč, podle něhož se napřesrok otevře obchodování s mléčnými kvótami.
Podle Jiřího Burdycha, který je vedoucím samostatného útvaru pro mléko na MZe, je možné po vyhodnocení letošního roku rozšířit program Školního mléka, zatím jediného státního programu na propagaci mléka. „Školní mléko u nás zatím funguje v omezenější míře než v zemích Evropské unie. Do budoucna může zahrnovat ještě bohatší sortiment a dále být přístupné pro děti a mládež z vyšších škol a třeba i pro letní tábory,“ přiblížil Burdych. Ministerstvo dále zvažuje podporovat prodej zlevněného sušeného odstředěného mléka do krmných směsí pro telata, dotacemi zlevnit máslo a smetanu do potravin a v budoucnu i pro armádu, domovy důchodců či dětské domovy, nebo podporovat výrobu kaseinu. „Největší vliv má ale pozitivní osvěta,“ připomíná Burdych.
Větší podporu spotřeby mléka postrádá rovněž Českomoravský svaz mlékárenský, podle něhož mají být různé programy samozřejmou součástí celé organizace trhu s mlékem. Z ní však ČR zavedla bez dalších kroků pouze systém mléčných kvót. Intervenční nákupy a skladování másla, sušeného odstředěného mléka a sýrů, které naši mlékaři znají z EU, však MZe hodlá zavádět až výhledově, před vstupem do unie. Jak Burdych poznamenal, s těmito programy je spojená náročná administrativa a kontrola užití finančních prostředků. „Musíme se na ně ale včas připravit, jinak bychom přišli jako stát po našem vstupu do EU o obrovské peníze z Bruselu,“ dodal.
Za silnější, obecnou reklamu mléčných výrobků s pomocí státních peněz se přimlouvá předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Palas. Značné možnosti si slibuje od vzniku marketingového fondu, do kterého by přispívali výrobci, zpracovatelé i obchodníci.
V podstatě neomezované rozdělení mléčných kvót, kdy mnozí producenti požádali díky tzv. nové kvótě o vyšší příděl, povede podle poslance Stanislava Němce ke spekulacím při prodeji kvót. Na ministerstvu se diskutuje, jak tyto převody ošetřit. Podle Burdycha je možné vycházet z několika možností uplatňovaných v zahraničí. „Můžeme převzít například liberální princip Velké Británie, kde cenu mléčné kvóty určuje trh. Nebo se necháme inspirovat východním Německem, kde se donedávna kvóta po skončení či snížení výroby vracela státu. Třetí možností je mléčná burza, kde se v podstatě vytváří průměrná cena z nabídky a poptávky a dá se efektivněji snížit riziko spekulativní nabídky cen. Nebo se dají stanovit různé omezující podmínky. Například že z každého převodu kvót se až 30 procent se odevzdává do státní rezervy, nebo není možné přesunovat kvóty z méně příznivých oblastí či pouze v rámci určitého ohraničení, např. do 20 km2 či jenom po okrese,“ nastínil Burdych.
