Přibližně 8000 stromů poškodil v uplynulých dnech silný vítr v plzeňských městských lesích. Nejvíce byly zasaženy lesy v lokalitě Nová Hospoda a Kokotské rybníky, kde Plzeň vlastní lesní pozemky. Všechny poškozené stromy bude třeba pokácet. Město proto varuje, aby lidé za silného větru do lesa nechodili a na cestách byli obezřetní. Zastupitelům to řekl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule.
,,Než budou poškozené stromy z lesa odstraněny, měli by se lidé lokalitám s vývraty vyhnout a pohybovat se pouze po cestách, nikoli v porostu. Nebezpečí pádu stromů totiž hrozí ještě minimálně týden po větrné kalamitě, kdy mohou spadnout stromy, které vítr jen naklonil. Při pohybu v lese by lidé měli být obezřetní a za silného větru raději do lesa vůbec nechodit,“ uvedl. Ani městští lesníci do porostů při vichřicích nechodí. Detailní výši škod zjistí, až přestane foukat a přestane hrozit akutní nebezpečí pádu větví či celých stromů. ,,Kvůli silnému větru budeme muset vytěžit přibližně 4000 metrů krychlových dřeva, což představuje asi pětinu roční těžby dřeva v městských lesích,“ uvedl vedoucí úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka. Větrem poškozené stromy musí městští lesníci do konce března pokácet a z lesa odstranit. Vítr vyvrací především smrky a modříny, které mají mělké kořeny. Hlavně popadané smrky musí z lesa rychle zmizet, aby nepomáhaly šíření kůrovce. ,,Vždy se snažíme o nejlepší zpeněžení kalamitního dříví. Vývraty, hlavně ty smrkové, lze většinou zpracovat na surové dříví, pokud se ale strom zlomí, což je častější u borovic, bude rozřezán na palivové dříví,“ doplnil Milan Sekáč, který se o městské lesy stará. Zdravý strom podle něj většinou vydrží i silný vítr, strom poškozený suchem či vnitřní hnilobou se při silném větru často zlomí. Plzeň obhospodařuje přes 4000 hektarů lesa ve svém bezprostředním okolí. Stará se o deset rekreačních oblastí, jejichž součástí jsou městské lesy i bolevecká rybniční soustava.*
