Za posledních padesát let v ČR ubylo přes 250 tisíc hektarů zemědělské půdy. Přestože je půda základním bohatstvím každého státu, na celostátní úrovni je v územním plánování zemědělství setrvale ignorováno. Způsobem, jakým by se daly nejkvalitnější pozemky ochránit, je stanovení specifických oblastí zemědělství, tedy území, která mají strategický význam pro zemědělskou prvovýrobu. Uvedl to dnes předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na on-line tiskové konferenci.
„Každý den přicházíme o sedm hektarů zemědělské půdy, přičemž zpravidla jde o nejkvalitnější půdu,“ prohlásil Pýcha s tím, že tento údaj se týká roku 2018. O rok později se míra úbytku opět zvýšila na 7,3 hektaru denně. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR nejsou při tvorbě jednotlivých územních plánů respektovány potřeby zemědělské prvovýroby a v některých obcích je k zástavbě určena až třetina zemědělského půdního fondu místo, aby se ve větší míře využívaly tzv. brownfieldy. Poznamenal, že podobná nebo stejná situace je u plánovaných liniových staveb, kdy se nerespektuje hospodářský význam pozemků. Příkladem může být připravovaná výstavba koridoru pro vysokorychlostní trať Praha-Brno, kdy se z uvažovaných variant zvolila varianta procházející oblastí s nejúrodnější půdou v republice. „Dojde tím k nevratnému zničení těchto pozemků a poškození majitelů nejen přímou výstavbou, ale hrozí také znesnadnění přístupu k ostatním pozemkům,“ varoval Pýcha.*
