Vinohradům pod hradem Sádek na Třebíčsku zatím letošní chladné jaro neškodí, protože réva ještě nevyrašila. Uvedl to majitel vinařství Lubomír Lampíř. Dubnové sněžení s mrazy zdržuje jarní práce na polích Vysočiny, v některých částech kraje ještě zemědělci nestihli dokončit setí jarních plodin. Později než v minulých letech budou nasázené brambory, jichž se na Vysočině pěstuje nejvíc v Česku.
Pod hradem Sádek je přibližně šest hektarů vinohradů. "Pro tuto vinařskou oblast se zatím nic neděje. V těchto polohách severnějších, jako je i Morava, réva ještě nevyrašila. To znamená, že lístky, které nám mohou zmrznout, jsou ještě v očkách," řekl Lampíř. Podle něj je lepší, že je zima teď, než kdyby byla v květnu.
Zemědělská společnost Selekta Pacov na Pelhřimovsku už má jařiny zaseté. "Loni jsme touto dobou končili sázení brambor, letos máme nasázenou zhruba třetinu," řekl ředitel podniku Josef Diviš. Podotkl, že teď sice bylo několik teplých sušších roků, ale dřív takové jaro jako letos bývalo. "V dobách, když jsem začínal, tak byl úspěch, když jsme nasázeli brambory do 9. května," uvedl.
V Havlíčkově Borové na Havlíčkobrodsku má zemědělská společnost naseté jarní plodiny asi ze čtyř pětin. "Největší problém bude s bramborami, aby se trochu udělalo počasí a nechaly se sázet," řekl předseda Aleš Málek. Zároveň konstatoval, že se zemědělci musí přírodě přizpůsobit. "Doufejme, že nám to vynahradí a ten rok bude dobrý a úroda bude," řekl.
Na Vysočině se pěstuje zhruba třetina českých brambor, zemědělci sázejí později sklízené odrůdy. Vloni podle Českého statistického úřadu měli brambory na 8065 hektarech.
"Letos je na Vysočině řada podniků, které výsadbu ještě ani nezahájily nebo dělaly nějaké přípravné práce, ale vlastní sázení oddalují," řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. To, že se sázení kvůli chladnému počasí a mokré půdě opožďuje, zatím nepovažuje za významnější problém. "Je otázka, jaký bude vývoj dál, jak to bude pokračovat, " řekl.*
