Novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), která by měla výrazně omezit vydávání státní zemědělské půdy, projedná ve středu vláda. Úřad by měl podle návrhu nakupovat a hospodařit s pozemky, které bude potřebovat k pozemkovým úpravám, ale také ke stavbě dálnic nebo přehrad. Podle dnešního vyjádření mluvčího předkládajícího ministerstva zemědělství Hynka Jordána by změna legislativy mohla začít platit od července příštího roku.
Od začátku 90. let minulého století Pozemkový fond a následně z něj vzniklý SPÚ privatizovaly celkem 660 000 hektarů zemědělské půdy, vyplývá z důvodové zprávy. Bylo to však více, než si mohl dovolit, i než říkal původní plán, který předpokládal privatizaci 500 000 hektarů. Nyní tak státu schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Úřad proto chce pokračování dalšího výprodeje státní půdy utnout. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až 300 000 hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.
SPÚ by měl podle návrhu do budoucna mimo jiné také více využívat předkupní právo státu k privatizovaným pozemkům. To jim komplikuje současná právní úprava. "Vlastníci ve většině případů učiní formální nabídku, kterou nemíní vážně, a využívají možnosti vzít ji zpět, jestliže SPÚ projeví vůli nabídku přijmout," píše MZe v důvodové zprávě. Vlastníci tak berou zpět i takové nabídky, kdy jim již úřad zaplatil kupní cenu.
Jak uvedl koncem února v debatě v České televizi ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), nemá novela další převody půdy zcela znemožnit. Zachována má zůstat například možnost převodů pozemků obcím a krajům a částečně také její prodej již aktivním zemědělcům. Státní rezerva by měla činit minimálně 50 000 hektarů půdy, v současnosti SPÚ hospodaří zhruba se 160 000 hektary. Potřebuje je například na pozemkové úpravy, kterých by se mělo v následujících třech letech zahájit 742 z celkově předpokládaných 7000.
Podle Jurečky stát v minulosti privatizoval i rozsáhlé pozemky na místech, o nichž věděl, že je bude následně potřebovat, poté je musel za velké peníze vykupovat zpět. Jako jeden z příkladů uvedl ministr privatizaci rozsáhlých pozemků v okolí letiště Ruzyně. Podezřelé případy z minulosti SPÚ prověřuje a spolupracuje s policií.
Podle nařízení, které loni v říjnu přijala vláda, si úřady mají ponechat v rezervě pro stavbu dálnic, průmyslových zón či protipovodňových opatření zhruba 550 pozemků o celkové výměře 245 hektarů. Více než tři čtvrtiny rezervy připadá na ministerstvo dopravy. SPÚ však eviduje žádosti o zařazení další, výrazně větší výměry do rezerv. Například ministerstvo životního prostředí chce až desítky tisíc hektarů.
Podle Jurečky požadují jednotlivé resorty dohromady okolo 220 000 hektarů, k dispozici je však zhruba jen 168 000 hektarů, z toho téměř polovina je blokovaná pro restituce a další účely. Dalších více než 300 000 hektarů však představují potenciální nevypořádané restituční nároky jednotlivých osob. Nikdo však v současné době neví, kolik z této výměry budou chtít lidé opravdu vydat či zda naopak dají přednost finančnímu vypořádání.*
