Prvním krokem k naplnění cílů Pařížské klimatické dohody, aby se Česká republika podílela na mezinárodním úsilí udržet růst teploty na maximálně dvou stupních Celsia do konce tohoto století, je Politika ochrany klimatu ČR. Strategický dokument ministerstva životního prostředí (MŽP) schválila vláda. Informoval o tom mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Ekologické organizace však kritizují to, že materiál zcela selhává ve finanční pomoci chudým rozvojovým zemím. Přispět by měl naopak podle nich v přípravě antifosilního zákona, snížení závislosti na ropě, uhlí a plynu.
Dokument představuje novou strategii České republiky v ochraně klimatu do roku 2030 a zároveň plán rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050. Zaměřuje se na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů a adaptaci na změnu klimatu.
Záměrem MŽP je také meziročně navyšovat peníze na zahraniční rozvojovou spolupráci do roku 2030 o 115 milionů korun. Doposud ČR přispívala ročně na zahraniční rozvojovou spolupráci 170 miliony korun. Podíl státu na znečišťování vypočetly mezinárodní organizace však až na deset miliard korun ročně od roku 2020, ministerstvo tak podle ekologických organizací navrhuje finanční pomoc chudým státům de facto 1,8 mld. Kč od roku 2030. Podle několika ekologických organizací je to však málo, jinak dokument vítají, ČR ho podle nich potřebuje. Upozorňují ale na to, že úspěch české klimatické politiky se bude měřit přijatými zákony a nastavenými finančními mechanismy.
Na opatření pro snižování emisí skleníkových plynů, třeba v dopravě, zemědělství nebo průmyslu, bude MŽP spolupracovat s ostatními resorty. Dokument také stručně nastiňuje ekonomické aspekty změny klimatu a návrhy, jak se budou hodnotit. Patří mezi ně právě antifosilní zákon, zavádění chytrých řešení v obcích a městech, obnovitelné zdroje energie a podpora zalesňování nebo nakupování vozů s alternativním pohonem.*
