Snížit počty zvířat zabitých otrávenými návnadami i zlepšit vyšetřování a prevenci těchto případů má za cíl Národní strategie pro řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů do roku 2030. Dokument se věnuje i dopadu užívání pesticidů a veterinárních léčiv. Strategií by se dnes měla zabývat vláda.
Na přípravě strategie se vedle Ministerstva životního prostředí podílela i Ministerstva zemědělství, vnitra a spravedlnosti, jejich resortní organizace a také Českomoravská myslivecká jednota a Česká společnost ornitologická (ČSO). Právě z údajů databáze ČSO Volná křídla, která vznikla v roce 2000, autoři strategie vycházejí. "Od roku 2018 máme pro vyhledávání speciálně vycvičeného psa, díky tomu je počet nalezených otrávených zvířat vyšší. Loni to bylo kolem 80, letos jich bude ještě víc," řekl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Uvedl, že ačkoliv se zaměřují především na ptactvo, nacházejí často i otrávené kuny, lišky či divočáky. Dokument požaduje právě vznik centrální databáze zabitých živočichů, efektivnější vyšetřování i důkladnější osvětu. Zabývá se také volně žijícími živočichy nelegálně zabitými střelbou či různými pastmi a také vlivem pesticidů určených k hubení škůdců na další volně žijící zvířata. Zmiňuje jak potřebu nových výzkumů dopadu těchto látek, tak i podporu šetrnější ochrany před škůdci a důkladnou kontrolu užívání pesticidů. Další oblastí, kterou strategie řeší, je vliv veterinárních léčiv na volně žijící zvířata. Strategii měla vláda projednávat už v říjnu. Kvůli kritice zájmových spolků však MŽP nakonec z textu vypustilo řešení olověných střel a dokument přepracovalo.*
