Česká republika má rezervy v opatřeních na dosažení stavů spárkaté zvěře, které jsou únosné pro zachování přirozené obnovy dřevin v lesích. Současná legislativa ani navržená novela mysliveckého zákona pro to nevytváří dostatečné podmínky. Uvádí to ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, které dnes předloží vládě. Daří se podle materiálu naopak například zavádět opatření pro zadržení vody v lesích skrze obnovu mokřadů, vodních toků či vodních nádrží. Z 350 úkolů akčního plánu je 70 procent hodnoceno jako průběžně plněno či splněno, 19 procent jako částečně plněno a 11 procent jako neplněno.
Co se týče zemědělského sucha, podle MŽP jsou průběžně plněné či splněné úkoly související s výstavbou a modernizací zavlažovacích systémů, zefektivněno je využívání půdní vláhy. "Současně zatím nebyla dostatečná pozornost věnována minimalizaci vlivu nevhodných odvodňovacích zařízení na zrychlený odtok vody z krajiny," uvedl resort.
Rezervy má Česko také v opatřeních na omezení vodní a větrné eroze zemědělské půdy. Podle ministerstva je to způsobeno mimo jiné prodlením s protierozní vyhláškou. Na té pracuje MŽP s ministerstvem zemědělství, stále se ji však nepodařilo dokončit.
Pozitivně je v dokumentu hodnocena například rozsáhlá finanční podpora projektů na zachytávání či retenci srážkové vody nebo dotační programy na podporu pasivních standardů a technologií v budovách. Zatím ale podle resortu nebylo zpracováno jednotné a pro stavebníka jednoduše pochopitelné hodnocení, zda stavba či její návrh splňuje znaky adaptace na změnu klimatu. Podle materiálu lze dále kladně hodnotit třeba zpracování koncepcí pro zvládání sucha a nedostatku vody a pro předcházení mimořádným událostem vyvolaným právě nedostatkem vody. Úřad zmiňuje zpracování novely vodního zákona či zprovoznění předpovědního systému HAMR.*
