K poslaneckému návrhu ústavní ochrany vody, jak jej zpracovalo Ministerstvo zemědělství, vláda na včerejší zasedání vyjádřila neutrální stanovisko. Na webu to uvedl její tiskový odbor. Podle předběžného stanoviska kabinet například pochyboval o tom, zda je pro ochranu vody nutný zákon nejvyšší právní síly. Ministerstvo dopravy upozornilo v připomínkách na možné ohrožení výstavby veřejně prospěšné dopravní infrastruktury.
Návrh by zakotvil právo lidí na pitnou vodu za sociálně a ekonomicky přijatelných podmínek nebo prohlášení ochrany vodních zdrojů za veřejný zájem. Zakázal by prodej státní, obecní nebo krajské infrastruktury určené pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou do soukromých rukou. Kabinet podle podkladů předloze vytkl to, že nepojednává o dešťové vodě, jejím zadržování v krajině nebo o předcházení odtékání vody nevhodným hospodařením na zemědělské půdě. "Návrh ústavního zákona vymezuje zajištění dostatku pitné vody pro zásobování obyvatelstva jako jednoznačnou prioritu veřejného zájmu, což doposud v právním řádu obsaženo nebylo," stojí v důvodové zprávě návrhu. Podepsala jej skupina poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Tato uskupení mají v dolní komoře ústavní většinu hlasů. Veřejným zájmem by byla podle předlohy také výstavba vodních děl a související vodohospodářské infrastruktury pro zásobování obyvatel. Stavbu by mohl zabezpečovat výhradně stát, kraje a obce, nebo jimi ovládané společnosti. Důvodová zpráva uvádí potřebu investic zhruba za 30 miliard korun do roku 2030 až 2040. Ústavní zákon by měl vést k tomu, že tyto projekty budou prioritní.*
