V srpnu, kdy končila vláda vedená premiérem Vladimírem Špidlou, jsme se v naší anketě čtenářů ptali, zda podle jejich mínění plnil tento kabinet svůj program v zemědělství. Ve vysvědčení, které vystavili hlasující, vláda doslova propadla. Více než tři čtvrtiny čtenářů si totiž myslí, že program v zemědělství neplnila.
Účastníci ankety mohli zaškrtnout jednu z pěti odpovědí. Ani jeden ze čtenářů si nevybral možnost určitě ano. K odpovědi spíše ano se přiklonilo deset procent hlasujících. Pro spíše ne se vyslovilo 52 procent odpovídajících. Že vláda určitě neplnila svůj program v zemědělství, je přesvědčeno 26 procent čtenářů. Třináct procent respondentů se vyjádřilo neutrálně – „nevím“.
Čtenáři, kteří vládě přisoudili jisté úspěchy, ocenili kupříkladu přínos ke stabilizaci zemědělského sektoru. Někdo si myslí, že Špidlův kabinet stihl splnit většinu svých záměrů v tomto sektoru. „Vzhledem k omezenému rozpočtu se uskutečnily určité dotace,“ odůvodnil svou kladnou odpověď soukromý zemědělec z Katusic.
„Přislíbili dotace, ale už je krátí. V souvislosti se vstupem do Evropské unie není nic dotaženého do konce,“ napsala čtenářka ze Světlé Hory, která si vládu netroufla oznámkovat a odpověděla „nevím“.
Nejčastější odpověď spíše ne vysvětlovali účastníci ankety porůznu. Někdo stručně – stále špatné postavení zemědělců, diskriminace vůči ostatním státům EU, špatně rozdělované dotace, vláda nevyjednala příznivé podmínky při vstupu do unie, mnoho zemědělců muselo ukončit činnost. „Dění průběžně sleduji, ale zatím jsem nezaznamenal nic z plnění vládního programu pro zemědělství,“ konstatoval jeden ze čtenářů. Jiný si myslí, že program je napsán velmi obecně. „Vláda pak může tvrdit, že jej plní, opozice zase, že se program neplní. Z mého pohledu se to jeví tak, že se plní věci, které by stejně nastaly bez ohledu na jakýkoliv program,“rozepsal se zemědělec z Chomutovska.
Ti, kdo kategoricky zhodnotili, že vláda neplnila svůj program, poukazovali na špatně vyjednané podmínky českého zemědělství před vstupem do EU, na nezájem o zemědělskou činnost v naší republice. „Věčně chybí peníze pro tento resort,“ poukázala jedna ze čtenářek. „Legislativní návrhy ministerstva zemědělství směřují k udržení nerentabilních velkých podniků a není tu podpora rozvoji soukromě hospodařících rolníků,“ kritizuje farmář z Královéhradecka.
Posun u půdy, dále spíše rozpaky
Asi každému je jasné, že Špidlova vláda nemohla za poloviční dobu vládnutí, než jakou by měla za normální politické situace k dispozici, stoprocentně splnit své cíle v programovém prohlášení týkající se zemědělství a rozvoje venkova. Agrární komora přivítala, že ve vládě premiéra Grosse pokračuje v resortu kontinuita díky osobě ministra zemědělství Jaroslava Palase. Program nové vlády směrem k zemědělství a venkovu doznal jen nepatrných změn, takže po dvou letech bude možné zhodnotit jeho plnění souhrnně - za oba kabinety totožné vládní koalice.
U některých bodů se však dá i po dvou letech říci, že se vláda od svých slibů odklonila. „Systémem podpor umožní spravedlivou soutěž českých zemědělců v evropském konkurenčním prostředí. Vláda v komplexu vstupních opatření bude prosazovat rovnoprávné postavení českého zemědělství v rámci zemědělství Evropské unie a bude obhajovat produkční kvóty pro jednotlivé komodity navržené v pozičním dokumentu a rovný přístup v přiznání přímých plateb a zdrojů na rozvoj venkova,“ citujeme z programu Špidlovy vlády. Netřeba připomínat, jaké finanční podmínky vláda pak skutečně s EU vyjednala. Nakonec ani v prvním roce členství v unii nevyužila možnosti dorovnat přímé platby z národních zdrojů do celkové výše 55 procent. Rovněž v příštím roce s velkou pravděpodobností nepůjde ze státního rozpočtu vyjednaných třicet procent na dorovnání přímých plateb. Naši čtenáři mohou sami dobře posoudit, jak úspěšná byla vláda při obhájení kvót navržených v pozičním dokumentu. Vláda se také zavázala, že bude podporovat zemědělce při sdružování do odbytových družstev. Výpomoc nově zakládaným organizacím však prvovýrobci chápou jen jako symbolickou, významnější podpory kromě slovních proklamací se sdružování nedočkalo. Špidlova vláda chtěla také urychlit pozemkové úpravy, přitom na druhé straně tomu bránila nedostatečným přídělem peněz. Kladla si stejně jako předchozí kabinety za cíl dokončit restituční a transformační procesy v zemědělství a tento úkol si mezi své programové priority vepsala i Grossova vláda.
Za vládnutí premiéra Špidly se podařilo zrychlit prodej státní zemědělské půdy a zahájit prodej nestátní půdy na dlouhodobé splátky při ručení kupovanými pozemky. Předchozí vláda také slibovala obecně podporu všem – produkčním i marginálním oblastem, ekologickému zemědělství, potravinářům. Těžko ji nyní chytat za slovo, když ve své formulaci o podpoře nebyla konkrétnější. Záměr podporovat agrární export ale rozhodně naplňovala.
