Základní kostra návrhu ústavního zákona na ochranu vody je hotová. Ministerstvo zemědělství s odborníky zpracovalo návrh ústavního zákona na ochranu vody, který bude po začlenění finálních připomínek projednán s parlamentními stranami a měl by vstoupit do legislativního procesu, a to buď jako poslanecký, nebo vládní návrh. Uvedli to ministr zemědělství Miroslav Toman a ministr životního prostředí Richard Brabec na dnešním briefingu po setkání u kulatého stolu s právními experty, zástupci ministerstev, politických stran a odborníky na problematiku vody a ochrany životního prostředí.
Na předchozím jednání Toman požádal účastníky o zaslání připomínek k návrhu ústavního zákona. Ty byly zapracovány a stejně tak budou do návrhu začleněny i připomínky odborníků na ústavní právo z posledního jednání. Lhůta pro dodání veškerých připomínek je do konce ledna, následně mají být připraveny i návrhy na změny v souvisejících zákonech.
Podle Tomana má návrh zákona v současnosti devět článků, ve kterých se voda charakterizuje jako drahocenný a nenahraditelný přírodní zdroj požívá nejvyšší ochrany ve veřejném zájmu, pokud slouží pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. Tento veřejný zájem je nadřazen všem ostatním veřejným zájmům, neboť voda je základní podmínkou života. Návrh deklaruje, že každý má právo na užívání pitné vody pro zajištění základních životních potřeb z veřejně dostupných vodních zdrojů za sociálně přijatelných podmínek. Úkolem státu a územních samosprávných celků má být podle návrhu ochrana strategicky významných vodních zdrojů za účelem zajištění trvalého přístupu každého k pitné vodě. Nakládání se zdroji pitné vody určené pro hromadné zásobování obyvatel by měl zabezpečovat výhradně stát, územní samosprávné celky nebo jimi zřízené a ovládané osoby a vodárenské zdroje ve vlastnictví státu nebo územních samosprávných celků nelze zcizit ve prospěch jiné osoby.
Jak bylo řečeno, zákon nadřazuje ochranu vody pro zásobu obyvatel pitnou vodou nad ostatní ochrany veřejného zájmu, a právě tohle je třeba podle ministra životního prostředí Richarda Brabce ještě dále prodiskutovat. „To je téma poměřování veřejných zájmů. Předřadíme-li veřejný zájem na pitné vodě, je zřejmé že ostatní veřejné zájmy bude třeba nějakým způsobem porovnávat a je třeba vědět, co by tím mohlo být dotčeno,“ řekl Brabec. Ochrana pitné vody by tak měla nadřazenost například nad obrannými zájmy České republiky či nad energetickými zájmy.
Z evropských zemí se ochraně vody věnují na ústavní úrovni například Slovensko, Slovinsko, Polsko, Itálie, Francie a Španělsko.
