Při každých větších deštích proudila do obce Vážany nad Litavou voda smíšená s hlínou z okolních polí. Proto se na pozemkovém úřadě ve Vyškově rozhodli učinit řádění živlu přítrž, a to doslova. Několik příkopů přeťalo souvislá pole na svahu nad vesnicí a svedlo vodu neškodně stranou.
Projekt spočívá v technických protierozních opatřeních, která mají zabránit předčasnému odtoku vody z polí a jejich vysušování. Zároveň se tím zamezí splavování zeminy do obce, která leží pod svahy. Buduje se soustava příkopů, které se zatravní a osází stromy. Příkopy přetnou svahy a voda, která nezadrží v krajině, se svede neškodným způsobem až do řeky. „Přesné škody, které unikající voda dosud způsobila, jsme nevyčíslovali. Povodně v roce 1997 se nám sice vyhnuly, ale v letech 1989 a 1990 zasáhly jih našeho okresu. Právě tato obec byla hodně zasažena a jedna žena dokonce přišla o život,“ konstatuje Alena Sedláková, vedoucí okresního pozemkového úřadu. Ve svém projektu tak úřad navazujeme na první ochranná opatření z devadesátých let, kdy se kolem řeky vytvořily suché poldery. Základem bylo především vyřešení vlastnických vztahů, protože obec jen těžko může budovat na cizích pozemcích. Přitom má jen zřídka má peníze na to, aby je od vlastníků koupila. „My ale v rámci pozemkových úprav vyměníme pozemky tak, abychom obecní půdu dostali do lokalit, kde je třeba realizovat uvedená opatření,“ říká Sedláková.
Bez pomoci z programu Sapard by ale stavba byla jen těžko možná. Finanční prostředky totiž úřad získává jen ze státního rozpočty a ten je limitován. Na rok mají ve Vyškově k dispozici pouze šest milionů korun, a musí proto každou investici pečlivě zvažovat. „Každý rok máme trošku méně peněz, než bychom potřebovali. Z našich běžných finančních prostředků bychom to nebyli schopni realizovat,“ tvrdí šéfka úřadu, který zabezpečuje pozemkové úpravy a v jejich rámci je schopen uskutečnit některá opatření na zkvalitnění přírody. Také může pomoci obcím tam, kde by potřebná opatření samy nezabezpečily, protože by se dělaly v takzvaných extravilánech. Zájem obyvatel není ale v těchto oblastech tak výrazný, dokud nepřijdou například povodně. „Pozemkové úpravy mají jednu obrovskou výhodu. Kdyby se dělala normální projektová dokumentace, muselo by proběhnout územní řízení. Protože my to ale máme územně i majetkově vyřešeno v našich pozemkových úpravách, upustil stavební úřad od územního řízení a rozhodoval pouze vodohospodářský orgán. Přes pozemkové úpravy tak může obec realizovat to, na co nemá peníze,“ prozradil Václav Kaláb, vedoucí oddělení pozemkových úprav, jednu z málo známých výhod těchto opatření.
Na vypracování vlastního projektu mnoho času nebylo. Úřad k němu totiž přistoupil v první vlně ve zkrácených lhůtách. Stavba začala 1. srpna a do 31. listopadu má být hotová, ovšem stihne se zřejmě dříve. „Na přípravu projektu jsme měli měsíc. Museli jsme jej realizovat ve zkrácených termínech, protože se do poslední chvíle nevědělo, jak rychle se vypořádáme s administrativní částí. Bylo potřeba vydat vodoprávní povolení. Procesní úkony, kterých bylo hodně, jsme museli absolvovat jako každý jiný žadatel. Stejně tak jme museli žádat referát životního prostředí o vyjádření a nevěděli jsme, jestli se nám podaří docílit pravomocného rozhodnutí k datu, ke kterému jsme museli podat žádost,“ popisuje proces Sedláková.
Projekt pracovníci pozemkového úřadu vypracovávali sami. „Ministerstvo zemědělství se oprávněně domnívá, že bychom měli být těmi největšími odborníky a měli bychom si to umět vyřídit,“ usmívá se Sedláková. Proto ani příliš nevyužívali pomoc úředníků Agentury Sapard, nicméně projekt s nimi konzultovali. Projektovou dokumentaci zpracovávala projekční firma, která zároveň zpracovávala příslušnou pozemkovou úpravu.Vzhledem k tomu, že nejde o započitatelnou položku, musel úřad zpracování dokumentace hradit z vlastních omezených prostředků. Protože měl ale projektant k dispozici dokumentaci vyhotovenou částečně již v rámci pozemkových úprav, stálo dokončení jen necelých 30 tisíc korun. Investice do celého projektu pak dosáhla necelých 4,5 milionu, a to ještě úřad díky veřejné zakázce ušetřil 300 tisíc korun.
„Příště bychom se vyhnuli přílišné iniciativě, podmínky totiž stále měnily a z počátku je nikdo pořádně neznal,“ ukazuje na hlavní zdroj problémů Sedláková. Poměrně významným problémem byla forma vyhlašování veřejných zakázek. Ta se totiž neřídila tuzemským právem, jak na úřadě předpokládali, ale podle norem Evropské unie, kde jsou především odlišné lhůty. Upozornění však dostali až tehdy, kdy již podnikli první kroky. „Naštěstí nám agentura pomáhala tím, že vypracovala vzory, které byly ovšem administrativně náročnější než by byl postup podle našeho zákona,“ konstatovala šéfka úřadu. Pro pozemkové úřady je podle ní také svazující, že náklady na projekt realizovaný na státní půdě Sapard nezaplatí a měly by jít ze státní kasy. Za absurdní považuje také to, že u programů pro životní prostředí musejí žádat o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. „My to ale v rámci pozemkových úprav máme všechno vyřešené, ale v rámci Sapardu o to musíme žádat znovu,“ stěžuje si Sedláková.
I přes všechny překážky jsou však příkopy již založeny. Následná výsadba zeleně zpevní mez a vytvoří přirozený biokoridor. Ten bude mít také funkci ekologickou, protože navazuje na torza původní zeleně a umožní živočichům snáze migrovat. Projekt nazvaný Realizace protierozních opatření a územního systému ekologické stability tak ponese svoje ovoce již v příštím roce.
