Rekordní sklizeň i šikovný management stojí za úspěchy Agrodružstva Brázdim, které hospodaří v úrodných nížinách nedaleko Prahy a zabývá se výhradně rostlinnou výrobou. Výrazně tak vloni zabodovalo v soutěži Zemědělec roku, pořádaném vydavatelstvím Profi Press, a obsadilo druhé místo.
„Minulý rok byl pro nás opravdu velice dobrý,“ pochvaluje si ředitel Agrodružstva Brázdim Václav Kopecký. Od svého vzniku v roce 1992 podnik nebyl v červených číslech, vždy vykazoval zisk, který gradoval v minulém roce, uvedl. Družstvo, které dnes obhospodařuje 1240 hektarů zemědělské půdy, vzniklo jako zcela nový subjekt, který není následníkem žádného podniku. „Když jsem přišel před lety do místního družstva, bylo na tom ekonomicky poměrně špatně. Jako jediné východisko se jevila jeho likvidace a vrácení majetku členům. Ty jsme pak požádali, aby založili družstvo nové,“ vzpomíná ředitel. K novému družstvu se přihlásilo 56 z původně 350 lidí, kteří byli členy zlikvidovaného družstva. Do nově vzniklého podniku vložili kapitál ve výši 19 milionů korun. Ostatní byli vyplaceni. „Agrodružstvo Brázdim tak nemá žádné závazky,“ poznamenal Kopecký.
Vedení se tenkrát shodlo, že nebudou provozovat živočišnou výrobu a soustředí se pouze na rostlinnou produkci. Myslím si, že to bylo velmi správné rozhodnutí,“ pochvaluje si. Předchozí zdejší družstvo obhospodařovalo 1750 hektarů zemědělské půdy a zabývalo se jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. „My jsme do živočišné výroby nešli, ačkoliv mě to zpočátku trochu mrzelo, protože jsem původním povoláním zootechnik,“ podotkl s úsměvem Kopecký.
Rekordní úroda Brázdimští se rozhodli zabývat jen takovými plodinami, které se do hodí do místních poloh. Na zhruba 470 hektarech pěstují potravinářskou pšenici a na 326 hektarech sladovnický ječmen. Cukrovka zaujímá zhruba 200 hektarů a 214 hektarů řepka. „Přestože víme že se hodí více do vyšších oblastí, přibrali jsem ji k doplnění osevního postupu,“ podotkl s tím, že pěstují ještě 20 až 30 hektarů hořčice na osivo.
Loňská sklizeň byla podle ředitele družstva velmi pěkná. Hektarový výnos pšenice dosáhl osmi tun, ječmene šesti tun a řepky 3,8 tuny. „Cukrovka zaznamená dokonce historický rekord asi 75 tun z hektaru, takže máme dobře zaděláno na novou přihlášku do soutěže Zemědělec roku,“ prohlásil Kopecký. Cukrovka je přitom stoprocentně nasmlouvaná v cukrovaru Dobrovice. Na veškerou produkci ječmene mají dlouhodobé smlouvy se sladovnami Soufflet. „Řepka je pak první plodinou, kterou prodáváme hned po žních. Vloni, kdo hned prodal, tak vydělal,“ pochvaloval si. „Za řepku jsme dostali v průměru 6400 korun za tunu, což je na současné poměry dobré.“ Pšenici prodávají několika odběratelům. Jde například o mlýn Mladá Boleslav a ZZN Mělník. „Smlouvu máme jen s mlýnem, a to asi na třetinu úrody a zbytek si necháváme a prodáme ho tomu, kdo víc zaplatí,“ vysvětlil. Vloni ale neprodali po žních nic, protože čekali, že cena bude lepší, ale opak byl pravdou. „Takže ve finále to dopadlo tak, že vykryjeme výkup, mlýny a zbytek prodáváme přes Státní zemědělský intervenční fond. V poslední době se to vyplatí. Koncem minulého roku byla pšenice za 2550 korun a stát ji v intervenčním nákupu vykupoval zhruba za 2660 korun. „S intervenčním nákupem jsme spokojeni. Víme, že stát zaplatí, je to jistota,“ míní ředitel.
Bez moderní techniky to nejde
Vzhledem k tomu,že rostlinná výroba je hlavní osou podnikání Agrodružstva, věnují velkou část investic na nákup moderní techniky. Dnes to bez ní nejde. „První stroje jsme si pořizovali na úvěry, ale poslední jsme kupovali za hotové. Využívali jsme podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu i podpory z Evropské unie.
S dotací jsme vybudovali i dvě sila na obilí, každé o kapacitě tisíc tun. Řádově to přišlo na devět milionů korun, z toho asi třicet procent činila dotace. „Co se týká ječmene, uskladníme všechen a pšenice dvě třetiny produkce. Děláme jí asi 3600 tun, 2400 tun uskladníme a 1200 tun hned po žních prodáváme,“ upřesnil ředitel. Podle něj podniku chybí koncovka na posklizňové lince, a sice sušička. S touto investicí počítají v příštích letech. .V současnosti se družstvo snaží vyjít bez nových úvěrů. „Co se týká provozu, tak jedeme bez úvěrů,“ pochlubil se ředitel. Podnik také nechce s nikým přistupovat na zápočty, ale dává přednost klasickému placení
Kromě sklizně cukrovky pracovníci družstva zajišťují všechny práce sami. „Vloni jsme druhým rokem realizovali sklizeň cukrovky formou služby,“ informoval ředitel. Podnik zaměstnává 19 lidí. Z toho jsou čtyři technici, ředitel, agronom, mechanizátor a paní účetní. K tomu je šest traktoristů a jeden opravář a zbývá osm lidí, vyčíslil. „Jsou to vrátní, převážně důchodci a jeden člověk je se změněnou pracovní schopností. O ty se ale vůbec nestaráme, Berou jen základní mzdu, ale důležité je, že v areálu podniku je někdo po celých 24 hodin. Ženy slouží ranní a chlapi přes noc,“ řekl Kopecký s tím, že všichni pracovníci v družstvu jsou špičkoví zaměstnanci.
Chtějí rozšířit podnik Do budoucna by Brázdimští chtěli rozšířit také svůj podnik. „Děláme všechno pro to, aby měl minimálně 1500 hektarů. Takže ještě potřebujeme sehnat asi 300 hektarů, ale tady kolem Prahy je to velice těžké. Hektary tu spíš kvůli zástavbě ubývají,“ posteskl si. Navíc přes část pozemků družstva zřejmě povede městský okruh a jedna navazující komunikace. Kvůli tomu podnik ještě o nějakou půdu asi přijde.
Půdu nakupují od soukromníků, státní půdy je tady již minimum.„Jde to ale pomalu, jeden prodá půl hektaru, druhý hektar, takže takhle to sbírám,“ přiblížil. Ředitel ale věří, že se družstvu podaří nějakou půdu pronajmout, protože jsou podnikem, který vždy dostál svým slibům a platí slušné nájemné.
Ekonomická krize na podnik teprve začíná doléhat. „Omezili jsme investice a na nákup strojů nesměřujeme žádné prostředky. Rovněž se nebudou zvyšovat mzdy,“ řekl. Ztotožňuje se s prognózami, podle nichž krize na zemědělství příští rok dopadne větší mírou. „Průmysl se sice již začíná vzpamatovávat, kdežto my zemědělci žijeme z roku na rok,“ podotkl s tím, že druhého místa v soutěži Zemědělec roku, které je spojeno s finanční sumou sto tisíc korun, si velmi váží.„Je to velká částka , když je napsaná, ale pro tento podnik je to svačina,“ řekl obrazně. Porovnal to s tím, že nákup jedné cisterny nafty představuje 500 tisíc korun a náklady na mzdy 500 tisíc korun, takže minimálně potřebují milion korun měsíčně, vysvětlil. „Je to ale milé přilepšení,“ prohlásil.
Zemědělství má podle něj mimo jiné i kouzlo v tom, že večer si uděláte plán na následující den, přes noc zaprší a je vše úplně jinak. „Jak dál, pak ohromně záleží na citu každého vedoucího pracovníka,“ uzavřel ředitel Agrodružstva Brázdim Václav Kopecký.
