Výdaje ministerstva životního prostředí (MŽP) by měly být v příštím roce 19,82 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu, v březnu schválenému Poslaneckou sněmovnou, je to skoro o 2,9 miliardy korun méně, hlavně kvůli poklesu prostředků z unijních fondů. Vyplývá to z informací ministerstva financí a vyjádření, které poskytla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
Ve srovnání s novelou letošního rozpočtu, kterou nyní schvaluje sněmovna, jde o meziroční pokles zhruba o 3,2 miliardy. V porovnání s prvním návrhem rozpočtu na rok 2023 z počátku září by však mělo MŽP dostat zhruba o 260 milionů korun více.
"Prostředky navíc jsou určené na pokrytí zvýšených cen energií, na spolufinancování Národního plánu obnovy ze státního rozpočtu a část půjde na posílení mzdových prostředků," napsala Hubáčková. Konkrétní čísla k tomu nesdělila. "(Meziroční) rozdíl je dán primárně poklesem prostředků na výdaje z rozpočtu EU o sedm miliard korun," dodala pak ministryně.
Vládou schválený návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 295 miliard Kč. Největší změnou proti původnímu návrhu, který předpokládal deficit 270 miliard, jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výdaje na stanovení maximálních cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je podle něj měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu Kč a výdaji 2,223 bilionu Kč.*
