Výklad k nařízení vlády ze dne 31. ledna 2001

Výklad k nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej nakoupené řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu. S dotazy je možné se obrátit na SZIF Praha, Ing. Hadačová (02/22871532) a Ing. Čechová (02/22871534).

Nařízení vlády na podporu uvádění půdy do klidu v sobě obsahuje několik velmi důležitých podpůrných systémů:
1. podporu orné půdy za podmínky uvedení určitého procenta půdy do klidu
2. podporu zeleného hnojení na orné půdě
3. podporu pěstování řepky olejné za účelem výroby MEŘO
4. podporu lnu přadného
5. podporu ostatních plodin jako např. konopí za účelem nepotravinářského využití
6. nepřímou podporu výroby MEŘO, resp. bionafty

Toto nařízení představuje významný krok k přiblížení se pravidlům Evropské unie, resp. k pravidlům nařízení Rady ES č. 1251/99 o podpůrném systému pro pěstitele některých plodin na orné půdě.

Toto nařízení v zásadě navazuje na podporu poskytovanou na ornou půdu v nařízení vlády č. 344/1999 Sb., o podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, jehož platnost skončila k 31. 12. 2000. Rozdíl spočívá pouze v tom, že v novém systému je podpora orné půdy podmíněna uvedením určitého procenta orné půdy do klidu.

Pro zemědělce se fakticky jedná o 2 druhy podpor:
1. Podporu orné půdy neuvedené do klidu (ve výkladu dále jen „kompenzační podpora“)
2. Podporu orné půdy uvedené do klidu při splnění stanovených podmínek (ve výkladu dále jen „finanční podpora“)

I. Obecné podmínky pro finanční a kompenzační podporu

 O podporu může požádat ten zemědělec, který obhospodařuje alespoň 10 ha orné půdy na základě vlastnického práva, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu (viz část IV. výkladu k právnímu důvodu užívání pozemku).
 žádost musí být doručena ve dvou vyhotoveních (tzn. že datum poštovního razítka nerozhoduje) do 31. března přímo Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF - Ve Smečkách 33, Praha 1, PSČ 110 00) nebo sběrnému místu - pověřenému pracovníkovi při místně příslušné Zemědělské agentuře Ministerstva zemědělství (rozhodující pro určení příslušnosti Zemědělské agentury Mze je místo podnikání). Formuláře žádostí budou nejpozději od 10. 3. k dispozici na zemědělských agenturách MZe. Součástí žádosti je
- čestné prohlášení dle vzoru v příloze č. 2, kterým se žadatel zavazuje plnit všechny podmínky tohoto nařízení,
- základní identifikační tabulka výměry orné půdy (bod 2. Přílohy č. 1)
- informace o celkové výměře žadatelem obhospodařované zemědělské půdy (bod 3. přílohy č. 1)
- základní mapa se zákresem orné půdy v měřítku 1:10000 nebo podrobnějším
- závazek dodržovat Zásady správné zemědělské praxe
- výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců , případně kopie jiného dokladu prokazující zemědělské podnikání (např. potvrzení o evidenci SHR na obecním úřadě podle zákona č. 106/1990 Sb.,)
 o podporu může žádat i obec nebo veřejná vysoká škola, o podporu nemůže žádat státní podnik, organizační složka státu nebo příspěvková organizace
 žadatel musí mít vypořádány ke dni podání žádosti splatné závazky vůči SZIF, Ministerstvu, Pozemkovému fondu ČR, Fondu národního majetku, České správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a splatné závazky vzniklé v souvislosti s podporami poskytnutými do zemědělství - v posledním případě jde zejména o závazky vyplývající z :
- uzavřených smluv o půjčkách a návratných finančních výpomocech z let 1991 - 1995. Subjekt je povinen uhrazovat splátky půjček případně úroků podle posledního splátkového kalendáře,
- rozhodnutí příslušných finančních úřadů, tj. rozhodnutí o vratkách a vyměřeném příslušenství, v případě porušení dotačních smluv, smluv o poskytnutí podpory nebo podmínek uvedených v Rozhodnutí,
- neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, poskytnutých jiným ústředním orgánem,
- porušení smluv v případě neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, k jejichž vrácení byly subjekty vyzvány ÚO MZe, případně Zemědělskými agenturami nebo MZe,

 žadatel musí mít splněny všechny povinnosti na úseku životního prostředí, které mu byly uloženy pravomocným správním rozhodnutím
 žadatel nesmí být v likvidaci a na jeho majetek nesmí být prohlášen konkurs (dokládá se výpisem z obchodního rejstříku)
 žadatel musí udržovat celou výměru jím obhospodařované zemědělské půdy (viz bod 3 přílohy č. 1) v náležitém stavu v souladu se zásadami správné zemědělské praxe
 žadatel do konce hospodářského roku (30.9.) předloží čestné prohlášení (podle vzoru v příloze č. 3), kterým prohlašuje, že všechny podmínky nařízení vlády splnil

Pro zemědělce, kteří uvažují o rozorání travních porostů:
 žadatel nesmí rozorat v průběhu hospodářského roku větší výměru travních porostů (skutečně užívaných) než činí výměra orné půdy, kterou žadatel zatravní průběhu roku. Do této bilance zatravněných a rozoraných pozemků nelze zahrnovat zatravněnou výměru orné půdy, kterou žadatel využívá pro splnění náhradní podmínky pro kompenzační platbu uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) nařízení vlády. O skutečnosti rozorání travních porostů, resp. zatravnění je nezbytné informovat do 30 dnů od zahájení těchto změn SZIF na formuláři uvedeném v příloze č. 7 (nejdříve však společně s podáním žádosti).
 Na rozorané travní porosty ani na zatravněnou výměru orné půdy v hospodářském roce, ve kterém k rozorání (k zatravnění) došlo, nelze nárokovat ani kompenzační, ani finanční podporu
 Rozorané travní porosty se do mapy přikládané k žádosti nezakreslují

Rozhodný stav výměry orné půdy a možnosti jejího snížení a zvýšení v průběhu hospodářského roku:
Rozhodným stavem výměry orné půdy je začátek hospodářského roku - to jest 1. říjen kalendářního roku (pro hospodářský rok 2000/2001 - datum nabytí účinnosti tohoto nařízení - cca 15. únor 2001). Tento stav se vyplní do tabulky v bodě 2 přílohy č. 1. Procento půdy uvedené do klidu, které je uvedené v této tabulce, pak je nutné dodržet po dobu celého hospodářského roku. Výjimkou je pouze situace, kdy došlo ke snížení výměry orné půdy v důsledku
a) změny držby orné půdy na základě restitučního řízení, nebo
b) výpovědi z nájmů orné půdy v souladu s § 677 Občanského zákoníku.
Pokud dojde ke snížení výměry v důsledku výše uvedených příčin, podpora se poskytne ve výši 1/12 za každý celý kalendářní měsíc, po který byla tato půda obhospodařována. Ke snížení výměry však nesmí dojít v období od počátku hospodářského roku (v roce 2000/2001 od nabytí účinnosti nařízení vlády) do data podání žádosti.
Tzn., že dojde-li v průběhu roku ke zvýšení výměry orné půdy (rozoráním, nabytím právního důvodu užívání k dalším pozemkům), nelze na takto získanou ornou půdu nárokovat podporu podle tohoto nařízení v hospodářském roce, ve kterém k nabytí došlo. Takto získaná orná půda se do základní mapy nezakresluje, ani se nezahrnuje do identifikační tabulky.

Základní identifikační tabulka a mapa

Základem pro přiznání podpory je vyplnění tabulky v bodě 2 v příloze č. 1. Tato tabulka se týká pouze orné půdy a obdobně jako v nařízení vlády č. 505/2000 Sb., se do jednoho řádku vyplňuje orná půda v rámci jednoho katastrálního území a jednoho typu užívání (viz část IV. Výkladu o právním důvodu užívání)
Do celkové výměry orné půdy lze zahrnout ornou půdu, ke které má žadatel v průběhu hospodářského roku právní důvod užívání. Ornou půdou se rozumí skutečně užívané pozemky s ornou půdou, které jsou vedeny v katastru nemovitostí jako orná půda, trvalý travní porost (dříve louka nebo pastvina) a nebo ostatní plocha. Rozhodným stavem pro výměru orné půdy je začátek hospodářského roku - to jest 1. říjen kalendářního roku, v hospodářském roce 2000/2001 pak je to den nabytí účinnosti nařízení - cca 15. Únor 2001.
Ve sloupci orná půda neuvedená do klidu se uvede výměra orné půdy, na kterou se nárokuje kompenzační podpora.
Pokud se týká orné půdy uvedené do klidu, vyplňuje se pouze ta výměra orné půdy, na kterou se nárokuje podpora 5500 Kč/ha (7000 Kč/ha u lnu přadného) - pokud žadatel pěstuje 20 ha řepky a do půdy uvedené do klidu zahrnuje pouze 3 ha řepky, vyplní se do sloupečku řepka olejná 3 ha. Sloupce orná půda zalesněná, zatravněná a orná půda s RRD se vyplňují pouze tehdy, je-li tato výměra zatravňované (zalesněné, s RRD porosty) půdy využita ke splnění podmínky podle § 4 odst. 2. Pokud však žadatel zatravňuje a podmínku pro kompenzační platbu splňuje např. pěstováním lnu na 7% orné půdy, zahrne takto zatravněnou výměru orné půdy, pouze do sloupce "celková výměra orné půdy k počátku hospodářského roku (k datu podání žádosti)".
K této tabulce je nezbytné přiložit mapu v měřítku 1:10000 nebo podrobnějším, ve které je nezbytné barevně (šrafováním) rozlišit ornou půdu uvedenou a neuvedenou do klidu. Na půdě uvedené do klidu je třeba vyznačit pěstovanou plodinu. Taktéž je nezbytné zakreslit výměru orné půdy k počátku hospodářského roku, která bude v průběhu tohoto roku zalesněná, zatravněná nebo se založenými porosty RRD, pokud tímto způsobem žadatel splňuje podmínky uvedené v § 4 odst. 2 za účelem nárokování platby na zbylou ornou půdu neuvedenou do klidu. V případě, že žadatel zatravňuje nikoliv za účelem splnění podmínky uvedené v § 4 odst. 2 písm. c), takto zatravněné pozemky do mapy zakreslí odlišným způsobem od pozemků zatravněných za účelem splnění podmínky uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) . K pozemkům zatravněným za účelem splnění podmínky uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a náležitě zakresleným do mapy se do budoucna váže 5ti letá podmínka jejich obhospodařování.

II. Podmínky kompenzační podpory - tj. podpory vyplácené na ornou půdu neuvedenou do klidu

Kompenzační podpora se přizná, pokud žadatel splní alespoň jednu ze čtyř následujících možností:
nebude nárokovat finanční podporu a
1. zatravní alespoň 3% celkové výměry orné půdy k počátku hospodářského roku, nebo
2. zalesní alespoň 1% celkové výměry orné půdy k počátku hospodářského roku, nebo
3. založí porost rychle rostoucích dřevin (RRD) alespoň na 3% celkové výměry orné půdy k počátku hospodářského roku.
Bude nárokovat finanční podporu a
4. uvede do klidu 5-10% (v případě pěstování pouze lnu setého přadného až 30%) výměry orné půdy k počátku hospodářského roku v souladu s podmínkami nařízení, (viz část III. výkladu)

Výše uvedené možnosti není možné kombinovat, je nezbytné si vybrat pouze jednu podmínku.

Ad 1 až 3) -
Přímo na pozemky zatravněné, zalesněné nebo na pozemky, na kterých byl založen porost RRD, které jsou využity ke splnění podmínky ad 1 až ad 3, není možné získat podporu podle tohoto nařízení ( to jest ani kompenzační , ani finanční podporu).
Zalesnění nebo založení porostu RRD je možné akceptovat jako splnění podmínky ad 2 nebo ad 3, pouze pokud žadatel zalesňuje nebo zakládá porost RRD na daném pozemku v hospodářském roce, ve kterém žádá o podporu podle tohoto nařízení, poprvé. Zároveň žadatel musí v témže roce požádat o podporu podle § 12 písm. c) bod 1 nebo 2 nařízení vlády č. 505/2000 Sb., a musí dodržet podmínky tohoto nařízení.

Pro žadatele, kteří uvažují o zatravnění nejen za účelem splnění podmínky ad 1:
Zatravnění alespoň 3% celkové výměry orné půdy za účelem splnění podmínky ad 1 je možné, aniž by byl proveden zápis do katastru nemovitostí. Nicméně, žadatel se zavazuje takto zatravněný pozemek obhospodařovat jako travní porost následujících 5 let. K zatravnění lze využít také podporu poskytovanou podle § 12 písm. a) bod 1 nařízení vlády č. 505/2000 Sb.,
Na jakékoliv zatravněné pozemky v průběhu hospodářského roku nelze poskytnout žádnou podporu podle tohoto nařízení. Do identifikační tabulky se zatravněná výměra za účelem splnění podmínky ad 1 (tj. zatravnění alespoň 3% orné půdy) vypíše do posledního sloupce. Výměra zatravněné orné půdy nikoliv za účelem splnění podmínky ad 1 se pouze zahrne do celkové výměry orné půdy na počátku roku ( k datu podání žádosti) a dále se nezahrne ani do sloupce "orná půda neuvedená do klidu" ani do sloupce "zatravněná orná půda za účelem splnění podmínky § 4 odst. 2 písm. c)". K zatravněným pozemkům za účelem splnění podmínky ad 1 se váže povinnost obhospodařovat je po dobu dalších 5 hospodářských let.
V kombinaci s výše uvedeným výkladem k rozorání travních porostů jsou pro názornost uvedeny 2 příklady.

Příklad 1 :
Na počátku hospodářského roku (k 1. říjnu) obhospodařuje zem. podnik 100 ha orné půdy a 50 ha TTP. Podmínku pro kompenzační podporu splní podnik tak, že alespoň 3 ha orné půdy zatravní. Dále podnik v průběhu roku rozoře 10 ha TTP a zároveň zatravní dalších 12 ha orné půdy. Podnik bude nárokovat kompenzační podporu na 85 ha orné půdy, na 15 ha orné půdy zatravněné (včetně 3 ha za účelem splnění podmínky ad 1) nebude nárokovat nic. Do tabulky vyplní 100 ha orné půdy celkem, do sloupce "orná půda neuvedená do klidu" uvede 85 ha a do posledního sloupce "zatravněná orná půda za účelem splnění podmínky § 4 odst. 2" vyplní 3 ha. Na konci hospodářského roku bude činit výměra orné 95 ha (85 ha + 10 ha rozoraných TTP) a výměra TTP 55 ha. Do dalšího roku tak bude vstupovat s 95 ha orné půdy.

Příklad 2:
Zemědělský podnik obhospodařuje 200 ha orné půdy, přičemž za účelem splnění podmínky ad 1 zatravní 6 ha orné půdy. Navíc již nezatravní nic a rozoře 5 ha TTP. Takový podnik by neměl nárok ani na kompenzační ani na finanční podporu. Problém by vyřešil tím, že by zatravnil alespoň dalších 5 ha orné půdy nebo by se rozhodl nesplňovat podmínku ad 1, ale uvedl by alespoň 10 ha orné půdy do klidu a na těchto ha by pěstoval např. zelené hnojení nebo řepku.

Odhad podpory pro rok 2000/2001:
- cca 250-400 Kč/ha orné půdy neuvedené do klidu

III. Podmínky finanční podpory - tj. podmínky vyplácené na půdu uvedenou do klidu

1. Omezení pro pěstování plodin na půdě uvedené do klidu
Žadatel může na půdě uvedené do klidu pěstovat jakoukoliv kombinaci plodin uvedených v příloze č. 5, a samozřejmě i plodiny samostatně, přičemž platí tyto omezující podmínky:
 Pro jakoukoliv kombinaci plodin, či samostatně pěstovanou plodinu (s výjimkou níže uvedených omezení lze nárokovat podporu na 5-10% celkové výměry orné půdy
 Řepku a zelené hnojení (a to i ve vzájemné kombinaci) lze nárokovat do podpory maximálně na 6% celkové výměry orné půdy
 K zelenému hnojení a k řepce na půdě uvedené do klidu splňující 6% celkové výměry orné půdy je vždy možno do 10% doplnit nějakou další plodinu z přílohy č. 5
 Tato omezení neznamenají, že zem. podnik, který chce pěstovat např. řepku na půdě uvedené do klidu, nemůže pěstovat další řepku na půdě do klidu neuvedené.

Len setý přadný
 Pouze pro samostatně pěstovaný len přadný lze nárokovat podporu na 5-30 % celkové výměry orné půdy
 Pokud je pěstován len přadný v kombinaci např. s řepkou lze nárokovat do podpory max. 10% z celkové výměry orné půdy (max.6% řepky, 4% lnu; nebo 5% řepky a 5% lnu, atd.)

Řepka olejná
- u řepky je nutné dodat SZIF do 31. srpna alespoň 2,3 tuny z každého hektaru půdy uvedené do klidu, na kterém byla pěstována řepka – cena je stanovena při paritě A (dopravu řepky do skladu hradí Fond) a bude se pohybovat v úrovni cca 4000 Kč a bude včas před termínem podání žádostí upřesněna (její výši musí schválit Prezidium fondu)
- řepka musí splňovat následující kvalitativní parametry
1. Vlhkost semen řepky olejné dosahuje nejvýše 8,0%,
2. celkový podíl obsahu tuku při 8,0 % vlhkosti semene řepky olejné dosahuje nejméně 40 % z celkového množství semen řepky olejné,
3. celkový podíl semen řepky olejné prorostlých a poškozených dosahuje nejvýše
2,0 % z celkového množství semen řepky olejné,
4. celkový podíl nečistot v semenech řepky olejné dosahuje nejvýše
2,0 % z celkového množství semen řepky olejné,
5. semena řepky olejné jsou zdravotně nezávadná a vyzrálá,
6. semena řepky olejné neobsahují škůdce a cizí pachy,
7. semena řepky olejné nejsou zjevně plesnivá a naplesnivělá.
- sklad pro dodání řepky si vybírá zemědělec a to tak, že je povinen vybrat sklad jemu nejblíže situovaný (seznam smluvních skladů Fond včas zveřejní na Internetu a v zemědělských periodikách)

Zelené hnojení
- u zeleného hnojení je nezbytné zasít směsku do 31. května a nejdříve 1. července je možné ji zaorat. Poslední termín pro zaorání je 31. srpen. Směska se musí sestávat z kombinace jakýchkoliv plodin(y) uvedených pod písmenem a) bodu 2. přílohy č. 5 a hořčice. Hořčice musí mít zastoupení alespoň 25%. Zastoupení hořčice musí být při kontrole viditelné.

Ostatní plodiny
- Produkci plodin pro energetické využití, lnu a konopí pro textilní využití je nezbytné do 30.9. dodat odběrateli za jiným využitím než je produkce krmiv, osiv nebo potravin (to platí zejména u lnu olejného a triticale)
- Výjimkou je zpracování energetických plodin v podniku žadatele - tato skutečnost se dokládá čestným prohlášením k 30. 9.

2. Výběr pozemku pro uvedení půdy do klidu
- uvádět do klidu a nárokovat finanční podporu nelze na pozemky:
 ohraničené přirozenou hranicí s výměrou menší než 0,3 ha
 pozemky užší 20 m bez rozdílu existence přirozené hranice pozemku (šířka 20 m musí být splněna po celé délce pozemku);
 souvratě
Uvádět do klidu lze jen jednotlivé souvislé plochy orné půdy - tzn. v první řadě pozemky s přirozenou hranicí. Za účelem splnění podmínky uvedení povinného procenta orné půdy do klidu je možné uvést do klidu i více pozemků s přirozenou hranicí. V případě, že žadatel nenalezne souvislé pozemky s přirozenou hranicí je možné uvést do klidu i pozemek, který nebude mít přirozenou hranici. Pokud je vhodný pozemek s přirozenou hranicí větší, než povolené limity pro uvedené půdy do klidu (např. povolený limit 6% z celkové výměry pro řepku a vhodné pole představuje 6,5%), žadatel může bez problémů do uvedení půdy do klidu zařadit potřebných 6%, přičemž na celém pozemku s přirozenou hranicí bude pěstovat řepku. Může však nastat jiný případ, například žadatel bude mít k dispozici 10 ha pozemek a ke splnění podmínky u zeleného hnojení si bude moci dovolit uvést do klidu pouze 6 ha. Na zbylých 4 ha bude chtít pěstovat jinou tržní plodinu. V takovém případě je nezbytné dělení pozemku provést tak, aby byla výměra uvedená do klidu jednoduše měřitelná (a to jak na mapě , tak i v terénu) a nejlépe, aby část pozemku uvedená do klidu odpovídala jednotlivým parcelám (podle KN nebo PK).

3. Výše podpory
Finanční podpora se poskytuje ve výši 5500 Kč na ha uvedený do klidu u všech plodin s výjimkou lnu přadného. U lnu přadného podpora činí 7000 Kč/ha.

IV. Právní důvod užívání zemědělských pozemků

K žádosti se nepřikládá žádný seznam nájemních smluv, ani žádné doklady prokazující právní důvod užívání pozemků, na které se nárokují podpory.
Do každého řádku v tabulce identifikující výměru orné půdy je nutné u každého katastrálního území vepsat typ užívání. Zásadou je , že na jednom řádku tabulky může být uveden pouze jeden typ užívání. Doklady musí mít žadatel k dispozici při fyzické kontrole a musí je být kdykoliv na vyzvání schopen doložit.
Pokud se týká jednotlivých typů užívání, označí se v tabulce takto:
V=vlastnictví žadatele,
N1=nájem na základě písemné nájemní smlouvy,
N2=nájem na základě ústní nájemní smlouvy,
N3=nájem ze zákona,
P1=podnájem na základě písemné podnájemní smlouvy,
P2=podnájem na základě ústní podnájemní smlouvy,
PÚ= pozemkové úpravy,
O=ostatní.

Pro účely kontroly je nezbytné doložit jednotlivé typy užívání těmito doklady:

"V" - dokladem o vlastnictví pozemku - tj. výpisem z katastru nemovitostí (list vlastnictví) a podpůrně
- rozhodnutím pozemkového úřadu v restitučním řízení dle zákona č. 229/91 Sb., o půdě
- potvrzením o nabytí dědictví
- kupní nebo darovací smlouvou včetně návrhu na vklad práva k nemovitosti do katastru nemovitostí
"N1" ("P1") - písemnou nájemní nebo podnájemní smlouvou, v případě podnájemní smlouvy je třeba prokázat právní důvod užívání pozemku u podpronajímatele
"N2" ("P2") - v případě sjednání ústní nájemní smlouvy je dokladem kopie posledního daňového přiznání nebo, došlo-li ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, kopie dílčího daňového přiznání, podaného příslušnému správci daně k přiznání daně z pozemků, a současně se přikládají doklad(y) o zaplacení daně z pozemků za poslední zdaňovací období. Za ústní nájemní smlouvu lze považovat i případy, kdy vlastník je znám, ale nebyl dohledán a nájemce tak v dobré víře za něj platí daň. Teoreticky lze sjednat i ústní podnájemní smlouvu, ale je nezbytné prokázat právní titul užívání předmětného pozemku u podpronajímatele.
"N3" - u nájmu ze zákona se většinou jedná o případy, kdy nájem vznikl podle § 22 odst. 3 zákona č. 229/91 Sb. o půdě a vlastník pozemku neuzavřel s uživatelem jinou dohodu (písemnou nebo nájemní smlouvu). Obvykle se tak jedná o případ, kdy družstvo (ale i nástupce státního statku, v řadě případů i fyzická osoba) užívá pozemek, přičemž jeho vlastník o tento pozemek nejeví zájem a je k nedohledání.
U tohoto typu nájmu je zapotřebí důkladně prověřit, zda nájem ze zákona trvá a zda se jedná skutečně o nájem ze zákona a nejedná se o jiný typ užíván, např. podnájem. Nejčastěji mohou nastat tyto situace:
1. Zákonný nájemce (tj. ten , kterému vzniklo právo užívat pozemek k 24. 6. 1991) nezanikl a hospodaří (doloží se výpisem z Obchodního rejstříku a doklady o užívání pozemku ke dni 24. 6. 1991 - např.kopií, opisem nebo výpisem z evidence nemovitostí vydaným orgánem geodézie, sestavy pozemků od okresního střediska geodézie a kartografie (dnes katastrální úřad). Do tabulky se v takovém případě vyplní symbol N3.
2. Zákonný nájemce nezanikl a nehospodaří a pozemky podnajal. Žadatel, který obhospodařuje takto podnajaté pozemky nevyplní do tabulky symbol N3 ale P1 s tím, že musí doložit skutečnost, že podnajímateli vznikl tento nájemní vztah k 24.6.1991 (doloží např. výpis z Obchodního rejstříku, kterým prokáže existenci podnajímatele k 24.6. 1991 a jeho oprávnění uzavřít podnájemní smlouvu).
3. Zákonný nájemce zanikl, avšak má právního nástupce, který nyní pozemky užívá.. Právní nástupce doloží výpisem z OŘ nástupnictví a obdobným způsobem jako v bodě 1 doloží, že existoval právní důvod zaniklého zákonného nájemce užívat dotčené pozemky k 22.6.1991. Do tabulky se vyplní symbol N3.
4. Zákonný nájemce zanikl, avšak bez právního nástupce. V takovém případě zanikl i nájem a případně i podnájem pozemku, který původně ze zákona užíval zákonný nájemce a nyní jej užívá jiná osoba, která nemá přímý nástupnický vztah k zákonnému nájemci. Užívání takového pozemku je bez právního důvodu a nelze na takto užívané pozemky nárokovat podporu.
5. Došlo k privatizaci státního statku a pokud nebyl dohledán vlastník pozemku, se kterým by byla uzavřena písemná nájemní smlouva, jedná se také o nájem ze zákona, pokud však z kupní smlouvy s Pozemkovým fondem o prodeji zemědělských objektů nevyplývá, že nájemní právo k užívaným pozemkům nepřešlo. V každém případě je nutné doložit kupní smlouvu s Pozemkovým fondem. Pokud z této smlouvy není zřejmé o jaké pozemky se při privatizaci státního statku jednalo, je nutné prokázat trvání nájmu ze zákona i podpůrně daňovým přiznáním k dani z nemovitostí. Do tabulky se vyplní symbol N3.

Podpůrně lze vždy v případě nájmu ze zákona přiložit kopii přiznání k dani z nemovitosti, případně dílčí (změnové) přiznání k dani z nemovitosti a doklad o jejím zaplacení za poslední období.

"PÚ" - pozemková úprava se dokládá některým z následujících dokumentů:
- rozhodnutím pozemkového úřadu o přidělení pozemků do zatímního bezplatného užívání,
- rozhodnutím pozemkového úřadu o přidělení pozemků do časově omezeného nájmu,
- vyjádřením pozemkového úřadu o přidělení pozemků do zatímního bezplatného užívání dohodou vlastníků,
- rozhodnutím pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav.

"O" - v ostatních případech se může jednat například o
- smlouvu o výpůjčce, kdy jde o nájemní vztah bez úplaty,
- dohodu vlastníka s uživatelem o hospodaření na náhradních pozemcích za pozemky sloučené do půdních bloků,
- rozhodnutí o přidělení pozemků do náhradního užívání dle nařízení vlády č. 47/1955 Sb.

Závěr:

Tento výklad bude také společně s celým nařízením zveřejněn na internetové adrese www.mze.cz a www.agroweb.cz.