Finální sumarizace sklizňových ploch chmelnic v České republice potvrzuje dubnový odhad překročení pětitisícové hranice ploch. K datu 20. 8. 2018 evidoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sklizňovou plochu 5020 hektarů, což představuje nárůst oproti loňsku o 75 hektarů.
Každoročně k datu 20. 8. provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) konečný stop stav sklizňových ploch podle odrůd i podle chmelařských oblastí. Tyto podklady slouží i pro výpočet průměrné sklizně. V letošním roce eviduje ÚKZÚZ navýšení sklizňové plochy o 1,52 % , na konečných 5020 ha (v roce 2017 bylo 4945 hektarů).
Chmel se na našem území pěstuje u 119 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko. Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3856 hektarech, což představuje 76,81 procent výměry chmelnic v České republice. Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 535 hektarů sklizňové plochy, která činí 10,66 procenta chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 629 hektarech a zaujímá 12,53 procent plochy v ČR.
Již pátým rokem po sobě se plocha chmelnic zvyšuje. Naposledy byla evidována plocha vyšší než pět tisíc hektarů (5210 hektarů) v roce 2010. Největší nárůst plochy o 32 hektarů byl registrován u odrůdy jemného aromatického chmele a to Žateckého poloraného červeňáku na současných 4349 hektarů. Plocha odrůdy Sládek se zvýšila o 25 hektarů na současných 320 a odrůda Premiant se také o pět hektarů zvýšila na aktuálních 170 hektarů. Odrůda Saaz Late se rozšířila pouze o dva hektary se současnou plochou 46 hektarů. Vysokoobsažná odrůda Agnus zůstala beze změny na celkových 42 hektarech, stejně jako odrůda Kazbek, která zaujímá 34 hektarů. Plocha odrůdy Saaz Special se zvýšila o osm hektarů na současných 34 hektarů.
Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 296 hektarů, což představuje 5,9 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o mírné snížení.*
