Poměr výměry ekologických vinic v ČR v posledních pěti letech stagnuje kolem pěti procent z celku. Tento poměr však stačí, aby ČR byla při hodnocení poměru ploch v první desítce evropských států. Nejrychlejší nárůst byl od roku 2005 do roku 2011, kdy se ve větším s přechodem na ekologické plochy začínalo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila na základě dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací PRO-BIO Liga.
Oproti konvenční výrobě vína jsou výnosy z vinné révy pěstované v ekologickém zemědělství nižší o 20–30 procent, loni se tak v ekologickém režimu vyprodukovalo kolem čtyř procent celkové české produkce, dodali zástupci organizace na konferenci Rozkvět ekologického vinařství v ČR. Za pozastavením českého růstu stojí zpřísnění dotačních podmínek, kdy od roku 2015 není možné zároveň hospodařit v ekologickém a konvenčním nebo integrovaném režimu, uvedla organizace.
V ekologickém vinařství se nesmí používat kromě těžkých kovů – mědi a síry – prakticky žádné jiné syntetické ochranné prostředky, nahrazují se biologickou ochranou. Dnes je v ČR registrováno 111 farem s certifikovanými vinohrady, z toho 90 farem má vinice plně v ekologickém režimu, a 74 výrobců biovína. Ekologické vinice v ČR zabírají 960 hektarů, nejvíce z nich (92 procent) je v Jihomoravském kraji, zbytek ve Středočeském a Ústeckém kraji, okrajově pak v Královéhradeckém kraji a v Praze. Většinu ploch (86 procent) jsou větší vinice o výměře nad pět hektarů. Ještě v roce 2000 byli v ČR čtyři vinaři s ekologickými vinicemi na 17 hektarech.
Podle vinaře Petra Marcinčáka, který se svými výrobky v posledních letech vítězí v kategorii biovín v soutěži o Biopotravinu roku, je nejdůležitější na pěstování vína pomoc krajině v zachovávání vody v půdě.
Za rozmachem ekologického vinařství stály také dotace, kdy se dalo získat 900 eur (přes 23 000 korun) na hektar vinic při přechodu na ekologický režim a 845 eur v ekologickém zemědělství. Ekologičtí vinaři jsou také zvýhodnění při čerpání dotací na modernizaci sklepních technologií.*
