Výmladkové lesy nabízejí dlouhodobě vyrovnané výnosy a jsou vhodné především pro drobnější vlastníky lesů, kteří obhospodařují nejvýše desítky hektarů. Doba, za kterou se les pro hospodářské účely vykácí (tzv. obmýtí), je totiž zhruba třicetiletá, zatímco u vysokého lesa se strom kácí po 100 letech. Náklady na obnovu s výjimkou ochrany proti zvěři jsou nulové. Na brněnské konferenci o přínosu a významu výmladkových lesů pořádané Hnutím Duha to řekl odborný lesní hospodář a vlastník lesa Dušan Utinek. Současní lesníci však podle něj tomuto staletí prověřenému typu hospodaření nakloněni nejsou.
Výmladkový les je takový, který vzniká z pařezových a kořenových výmladků a využívá schopnosti některých dřevin tyto výmladky tvořit. Z jednoho místa tak vyrůstá několik kmenů. Ve středověku a novověku tyto lesy sloužily jako zdroj palivového dříví, lze z něj dělat například také ploty, sloužil i k pastvě. V polovině 19. století jej však hospodáři začali přeměňovat na vysoký les a v minulém století tento typ lesa v Česku prakticky vymizel.
I dnes se může hodit jako zdroj palivového dříví či na produkci biomasy. "Není to sice ekonomicky tak výhodné, ale menším vlastníkům to tolik nevadí. Navíc k ekonomickému zhodnocení dochází i třikrát za 100 let na rozdíl od vysokého lesa," řekl Utinek.
Sám takto hospodaří, některé lesy se na tento typ snaží předělat Agentura ochrany přírody. "Komunikuju hlavně s obcemi, které mají menší lesní majetky, ale problém je v tom, že lesníci vychovávaní našimi dvěma lesnickými fakultami tento typ lesa spíše odmítají," řekl Utinek. Proto se plochy výmladkových lesů rozšiřují jen pomalu. V západní Evropě jich je více, protože přetrvaly z minulosti.*
