„Nezřídka se stává, že zemědělci s ohledem na počasí sklízejí obiloviny i během výstavy Země živitelka. Letos to mu tak nebylo, proto hodnotíme průběh letošních žní pozitivně. To už se ale netýká celkové sklizně jak řepky, tak i obilovin. Podle odhadů Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR totiž zemědělci letos sklidí pouze 6,75 milionu tun základních obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla pouhých 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. K bídným výsledkům letošních žní přispěly i nižší výnosy způsobené neobvyklými výkyvy počasí. Zemědělci tak utrží přibližně o sedm miliard korun méně, než tomu bylo loni,“ uvedl na tiskové konferenci prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Podle jeho slov, zemědělci letos sklidili podstatnou část úrody do poloviny srpna. Pěstitele nejen obilovin a olejnin, ale i dalších plodin ovšem zaskočila vlna silných mrazů v dubnu, které trvaly i deset hodin v kuse. Nebyl by to takový problém, kdyby teplotně nadprůměrné jarní měsíce neurychlily vegetační vývoj plodin. Následný teplotní šok tak měl na obilí a řepku mnohem ničivější následky, přičemž ozimé plodiny dopadly výrazně hůře než jarní. Další poškození způsobily přívalové deště a lokálně též krupobití v červnu.
Výsledkem je, že se snížil celkový výnos základních obilovin na 5,42 tuny z hektaru, přičemž nejhůře jsou na tom ozimá pšenice a ozimý ječmen. Osevní plocha obilovin se podle Českého statistického úřadu snížila o několik procent na 1,2 milionu hektarů. Po zohlednění nízkých cen bude výsledkem propad tržeb o 3,27 miliardy korun.
„Na nepříznivý vývoj v pěstování obilovin, hlavně na snižování osevních ploch, jsme několikrát upozorňovali. Podle nás důvodem toho jsou dlouhodobě neřešené dovozy zemědělských komodit, které do Evropy proudí ze třetích zemí včetně Ukrajiny. Tamní pěstitelé si mohou dovolit nižší náklady, protože nemusí dodržovat tak vysoké standardy produkce jako my v Evropě. V Česku jdou navíc regulace pro zemědělské hospodaření často i nad rámec evropských pravidel, což naše zemědělce na trhu značně znevýhodňuje. Očekáváme proto, že výměra hlavních obilovin i olejnin bude nadále klesat,“ dodal Jan Doležal.
Ještě hůře dopadla řepka, které se odhadem sklidilo jen 950 tisíc tun, tedy meziročně o 27 procent méně. Rovněž výnos se snížil na 2,77 tuny z hektaru a pěstitelé nyní označují tuto plodinu jako velmi nejistou investici. V důsledku i nízkých cen se snížila podle oficiálních statistik osevní plocha meziročně o 10 procent na 343 tisíc hektarů. Kombinací všech popsaných faktorů proto činí pokles tržeb za řepku 3,75 miliard korun.
Na otázku, co říká tomu, že ministerstvo při hodnocení letošních žní přednostně srovnává úroveň výnosů, nikoliv celkovou produkci, což vyznívá při porovnání s loňským rokem příznivěji, Jan Doležal odpověděl, že zemědělce zajímá především to, kolik za sklizené obilí a řepky utrží, výnos je jen jeden z ukazatelů. „My porovnáváme výsledky se skutečností loňského roku, zatímco ministerstvo vychází z hrubých odhadů. Konečná čísla jsou proto většinou zcela jiná, než je tomu nyní, protože obilí je už vyčištěné, zbavené řady příměsí a podobně. Dnes proto mluvit o výnosech, že jsou jen o dvě procenta nižší, než tomu bylo loni, je hodně předčasné,“ poznamenal.
Podle ministra zemědělství Marka Výborného je ale úroda standardní, oproti loňskému roku je nižší o více než dvě procenta. "Objemově jsme na sedmi milionech tun, ale to je také kvůli tomu, že se oselo méně ploch. Nikdo nemusí mít obavy, že bychom neměli mouku na výrobu pečiva, že by byl nedostatek, dva miliony tun obilovin budeme exportovat do zahraničí," řekl už dříve Výborný.*
