Vyrábět kvalitní vína, nezvyšovat příliš jejich cenu a nabízet další doplňkové služby, to jsou doporučení domácích vinařů, enologů i sommeliérů. Shodují se také na tom, že se vliv zahraniční konkurence na českém a moravském trhu projevuje zatím jen pomalu. Statistiky však dokládají (viz. tabulka a graf), že okamžikem vstupu České republiky do EU skutečně skokově narostly dovozy vín. Nejvíce pak z Rakouska, Španělska a Itálie.
Velmi pozitivním momentem je prudké rozšiřování ploch vinic od konce devadesátých let až do jara letošního roku. Před rokem 2000 zaujímaly vinohrady v celé České republice plochu 11.500 hektarů. K dnešnímu dni je to více než 18.700 hektarů nových vinic, plus dalších více než 500 hektarů rezervy po vyklučených vinicích. Celková produkční plocha vinic pak může dosáhnout 19.200 hektarů. Přitom tempo výsadby v posledních čtyřech letech bylo velmi rychlé – podařilo se osázet plných 5.000 hektarů nových vinic. Z toho jen letos a loni více než tři tisíce hektarů
Proto také vinaři s potěšením hovoří o nadcházejících úrodách jako o „panenských ročnících“. Tedy o prvních sklizních hroznů na nově vysázených vinohradech. „Tyto sklizně jsou vždy předmětem napjatého očekávání, neboť je to poprvé co vinice zarodí a ukáže svůj potenciál. Vína z těchto sklizní jsou láskyplně opečovávána a dosahují mimořádných kvalit,“ říká Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR.
Celkové investice do vinohradnictví za posledních zhruba pět šest let přesáhly 2,5 mld. korun. Z toho dotace z ministerstva zemědělství a podpory z Vinařského fondu dosáhly takřka 1 mld. korun.
Přestože není české a moravské vinařství schopné pokrýt celkovou poptávku po víně (domácí produkce stačí pokrýt kolem 40 % spotřeby), může tento poměr v průběhu nejbližších let stoupnout až o 10 procent. Přestože export našich vín není prioritou, daří se v posledních letech vývoz zvyšovat (viz. tabulka). „Vínem nejnižší kvality – stolním vínem – by se naši vinaři ve větším rozsahu zabývat neměli. Naprostou většinu tohoto trhu bychom měli přenechat dovozu,“ říká předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo.
„Dobrý zvuk má v našich zemích víno z Francie nebo Itálie. Ale málokdo už ví, že právě v těchto zemích naprosto dominuje produkce stolních vín. Kdybychom se tak chtěli kvalitou našich vín přiblížit průměrným vínům těchto zemí, museli bychom se vrátit o několik let zpátky,“ doplnil Jiří Sedlo.
Trend, kdy by se domácí producenti měli stále více orientovat na kvalitu, dokládají údaje vývozu a dovozu vína za prvních deset měsíců letošního roku. Přestože ČR není a nebude zemí orientovanou na export, vyvezli naši výrobci 1,8 milionu litrů vína za průměrnou jednotkovou cenu přesahující 44 koruny. Dovozy byly sice daleko masivnější, 80 milionů litrů, ale v průměru za 19 korun na litr.
A na otázku, co by našim vinařům nejvíce pomohlo, ředitel Machovec odpověděl: „V mnoha případech by našim vinařům pomohl jednotný postup při prosazování společných zájmů. To je něco, co prozatím, ke škodě našich vinařů, není zcela obvyklé. Doufám ale, že se tato situace brzy změní“.
