V České republice se v letošním prvním pololetí vyrobilo zhruba 74 000 tun takzvaných metylesterů mastných kyselin (FAME), které se používají jako bionafta nebo biosložka do směsné motorové nafty. Meziročně to bylo o 17 procent méně. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Už loni byla tuzemská výroba FAME nejnižší od roku 2009. Od letošního roku navíc stát zavedl spotřební daň na některá vysokoprocentní biopaliva. Mluvčí MPO František Kotrba řekl, že se tím víceprocentní biopaliva stejně jako čistá biopaliva stala zcela neprodejná a na trhu se od začátku letošního roku prakticky nevyskytují.
Jak potvrdil analytik společnosti Finlordu Boris Tomčiak, výroba biopaliv z potravinářských komodit začíná být nezajímavá nejenom kvůli tomu, že se na nejpoužívanější biopaliva zavedla od počátku roku spotřební daň, ale i proto, že v roce 2020 bude ukončena veškerá podpora biopaliv vyrobených z potravinářských surovin, například řepky nebo obilovin. Podle něj je za propadem poptávky také aktuálně nízká cena fosilních paliv. Výroba biopaliv podle něj stagnuje i v celé Evropské unii, v Česku však padá rychleji. Česká republika tak v pololetí více než polovinu své spotřeby dovezla.
Například čistá bionafta FAME B100 nově podléhá spotřební dani 4,59 Kč/litr. U směsné motorové nafty SMN B30 se pak sazba spotřební daně zvýšila ze 7,66 Kč na 9,26 Kč za litr. U Etanolu E85 se vratka daně za líh v palivu naopak snížila z 12,84 Kč/l na 10,23 Kč/l. Nízkoprocentně přimíchaná biosložka ve fosilním palivu zůstává i nadále bez daňové i jiné státní podpory. Od poloviny roku 2017 se pak zdanění znovu sníží.
Biopaliva by se podle Tomčiaka měla v EU masivně využívat minimálně dalších deset let. Pokud nebudou zvedat ceny potravinářských komodit, tak je jejich využití pro společnost přínosné. Nicméně od roku 2025 by se už měly rychle prosazovat elektromobily,“ domnívá se Tomčiak.*