Výroba krmiv a krmných směsí bude letos mírně nižší než loni, i přes nižší úrodu pšenice jich ale bude v Česku dostatek. Uvedl to předseda Spolku pro komodity a krmiva Zdeněk Kubiska. Česko ale není dostatečně zásobené vlastní produkcí bílkovinných plodin, tedy například sójou, která se používá mimo jiné do krmných směsí pro hospodářská zvířata. Ministerstvo zemědělství (MZe) chce větší pěstování takzvaných bílkovinných plodin prosadit v budoucí společné zemědělské politice.
Nynější stav českých krmivářů a produkce krmiv je podle Kubisky stabilní. "Počítáme s tím, že letošní výroba, která je ročně kolem 2,2 miliony tun, tak letos proti loňskému roku bude mírně nižší, zhruba o dvě až tři procenta," uvedl.
I přes nižší úrodu ale krmiváři zvládnou pokrýt letošní poptávku po krmivech. Podle posledního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemědělci letos sklidí 6,7 milionu tun obilovin, o 9,5 procenta méně než loni. "I nižší sklizeň nám zabezpečí dostatek pšenice do krmných směsí. Všechny komodity, které potřebujeme do směsí, budou dostačující z toho, co se vyprodukovalo v ČR," řekl Kubiska.
Česko ale není soběstačné v produkci sóji, což je hlavní zdroj bílkoviny pro drůbež. Loni se dovezlo přes 26 milionů kilogramů sójových bobů. Aktuální plocha, na které čeští zemědělci pěstují sóju, činí 28 331 hektarů, podle MZe by to mohlo být až 200 000 hektarů. Před deseti lety se sója pěstovala na 7200 hektarech. "České zemědělství má potenciál nahradit dovozy sóji plodinami, které by byly pěstovány v ČR," uvedl ředitel sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání na MZe Petr Jílek. Kubiska nicméně upozornil, že k většímu zpracování bílkovinných plodin musí mít krmiváři potřebné technologie.
Za jednu z největších výzev krmivářů označil Kubiska úbytek hospodářských zvířat a chovatelů. Ještě v roce 2000 chovaly hospodářská zvířata tři čtvrtiny zemědělců, loni tvořily jedno procento podniků. Úbytek živočišné výroby tak tlačí i na krmiváře, aby udržovali nízkou cenu. "Jsme pod tlakem chovatelů, protože ti jsou pod konkurenčním tlakem. Jakmile chovatelé nebudou konkurenceschopní, my nebudeme vyvážet," podotkl.
Krmivářům by podle Kubisky pomohlo, kdyby vláda více podporovala chovatele drůbeže nebo skotu, budou také usilovat o navrácení dotačního titulu, jehož cílem bylo zvyšovat konkurenceschopnost krmivářských podniků na evropském trhu. Krmiváři se také snaží vylepšovat technologii a kvalitu krmiv, aby mohli chovatelům nabídnout lepší krmiva než z ostatních zemí.
Nezávadnost krmiv pro hospodářská zvířata v ČR kontroluje Státní veterinární správa. Z jejích údajů vyplývá, že je v ČR vysoká hygienická úroveň výroby.*
